Druhý až šestý počítač: Éra PC

Osmibitový zázrak Atari 800 XE mi krásně sloužil tři roky. Pak ale přišla éra PC, která u mě trvá od roku 1991 do dneška. Na Apple víru jsem kupodivu zatím nepřestoupil.

Stroj #2 – Amstrad PC XT 1512 (1991-1992)

V roce 1991 jsem nastoupil na gymnázium v Benešově a setkal se tam s prvními klasickými PC. Rázem bylo jasné, že z Atari 800 musím postoupit o level výš. Atari sice nabízelo vyšší modely – třeba 1040 ST, který se těšil velké oblibě u hráčů – ale já jsem chtěl něco, co bude kompatibilní se školní výbavičkou. Prvním pokusem byl Amstrad PC XT 1512 (Wikipedia), který jsme koupili na inzerát z Annonce. Tenhle Amstrad to u nás měl docela těžké. Přišel po milovaném Atari, což by byla nevděčná role i pro silný stroj, ale on silný nebyl. MS-DOS 3.2, procesor 8086 (8 MHz), 512 kB paměti a především hustá CGA grafika (320 x 200 x 4 opravdu jedovaté barvy). Z hlediska multimédií to byl proti atárku jasný krok zpět. Hard disk jsem neměl vůbec a disketová mechanika byla jen jedna (5.25″ 360 kB), takže třeba takového Prince of Persia jsem musel načítat ze dvou disket a v pravý čas je prohazovat. To bylo, prosím, peklo pro hraní i pro reálnou práci.

Můj Amstrad vypadal přesně takhle. Všimněte se jedné 5.25″ mechaniky a 0 harddisků.

Amstrad PC 1512

Amstrad měl svoje špecifiká, kvůli kterým nebyl 100% PC-compatible. Některé vychytávky byly příjemné – například se u něj dala hardwarově regulovat hlasitost interního pípátka, což neumí ani dnešní stolní PC. Šikovný byl i joystickový port na klávesnici, ke kterému se dal připojit klasický Atari joystick. Myš naproti tomu byla nekompatibilní s běžnými sériovými myškami své doby. Zvlášností byl i zdroj PC umístěný v monitoru.

Zajímavé bylo grafické prostředí GEM, které si Amstrad licencoval od Digital Research a které předběhlo pozdější Windows. Myšlenka vůbec nebyla špatná, ale na mé konfiguraci to bylo čiré zlo. Přece jen – vložit po startu do počítače disketu, z ní nahrát GEM, pak vložit jinou disketu, z ní nahrát požadovaný program – takové obstrukce by pro mé děti byly dneska nepochopitelné.

GEM Amstrad PC 1512

Legendární Prince of Persia v krutopřísné CGA grafice

Prince of Persia CGA

Další tehdy populární hra – Alley Cat. Podotýkám, že toto je plná velikost obrázku – 320 x 200 pixelů! Takovouhle grafiku na vás, holenkové!

Alley Cat CGA

Stroj #3 – Intel 386 SX 25 (1992-1995)

25 MHz, 2 MB RAM, skvělá VGA grafika. Tohle už bylo opravdové silné PC a prožilo se mnou nejlepší počítačové časy. Koupili jsme ho nové od firmy Cornix v Truhlářské ulici v Praze 1 – firma dávno neexistuje a počítačový obchod by už na téhle adrese taky nikdo neotvíral. Za počítač jsme dali něco přes 30 000 korun, což tehdy byly nějaké peníze. Dnes už nechápu, jak to máma mohla sama zvládnout – a jsem jí za to vděčný.

Na tomto stroji jsem hrál Civilizaci 1 od MicroProse, Wolfenstein 3D od id Software a další tehdejší fláky. Hlavně jsem ale psal v borlandím Turbo Pascalu s rozšířením Turbo Vision. V tomto programovacím jazyce jsem napsal PC klon Karla, českého jazyka pro výuku programování. Turbo Karla 6.0 ode mě koupilo pěkných pár desítek škol.

Turbo Karel – PC klon výukového jazyka Robot Karel, který jsem napsal v Pascalu. Prodával se jako housky na krámě.

Robot Karel - Turbo Karel ve verzi pro PC. Napsáno v Turbo Pascalu od Borlandu.

Tahová strategie Civilization 1 od MicroProse a Sida Meiera. Na obrázku jsou Germáni, ale já jsem vždycky hrál za Římany. A vsázel jsem radši na peníze a vědecký pokrok než na boj.

Civilization 1 - Microprose - Sid Meier

Wolfenstein 3D od id Software. Tuhle grafiku jsme tehdy měli za úžasnou.

Wolfenstein 3D od id Software

Stroj #4 – Intel 486 DX-2 66 (1995-1997)

66 MHz, 8 MB RAM. I ten jsme koupili za 30 000 Kč a pár drobných – vůbec jsem měl dlouho dojem, že každý další počítač stojí vždycky 30+ tisíc, akorát se mu zlepšují parametry. To se zlomilo až v roce 2007 a hlavně 2011, kdy najednou stál trojnásobek. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Tenhle čtvrtý stroj sloužil skvěle až do léta 1997, kdy nám ho nějací lumpové odnesli z vybíleného bytu. A to včetně záložního hard disku a disket. Ztráta veškerých textů, dat, zdrojových kódů mých programů a výpisků z asi 400 knížek mě těžce poznamenala. Většinu těch věcí už jsem nikdy nedokázal obnovit, a slovo zálohování pro mě od té doby má jiný význam. Přítomnost druhé kopie dat v téže místnosti už nepokládám za zálohování.

Stroj #5 – AMD K6 MMX 200 (1997-2001)

200 MHz, další parametry už si nevybavuji. Tenhle počítač mi utkvěl v paměti ze všech nejméně. A to se mnou protrpěl celou VŠ a diplomku. Ale určitě stál cca 30 000 Kč.

Stroj #6 – AMD Athlon K7 Thunderbird (2001-2007)

1200 MHz, 256 MB RAM, HDD Western Digital 27 GB, grafika 32 MB NVIDIA GeForce2 MX 400, 15″ CRT monitor, cena 36 820 Kč. Od roku 2004 pak LCD monitor 17″ Samsung SyncMaster 710T za 14 500 Kč.

Tenhle počítač jsem koupil sice jako nový, ale v dobře známém brutálu Bazar Růžovka poblíž Hlavního nádraží. Jestli někdy existoval nějaký noname, tak Bazar Růžovka byl všech nonamů král. V roce 2003 jsem musel vyměnit zdroj, ale jinak tenhle počítač žil neskutečných 6 let a 3 měsíce. Ke konci už hučel jako peklo, ale jinak stěrače stíraly, procesor procesoroval, paměti si pamatovaly a pevný disk zpevňoval.

Na tomto počítači jsem psal původní Vosu na jazyku (2003).

Vosa na jazyku logo původní 2003

O dalších počítačích s čísly 7 (Antec, 2007-2011) a 8 (Lian Li, 2011-) se dočtete v samostatných článcích.

Přidejte skřek