Örkény István: Minutkové grotesky

I nejsmělejší sny mužeme uskutečnit!

„… proč je zapřahujete do auta?“
„Protože řídím špatně.“
„To se můžete naučit.“
„Jakžtakž, Ilonko… Auto a člověk nejsou rovnocenní partneři.“
„Jen se rozhlédněte! Neuvidíte jediné auto tažené psy!“
„Velká škoda! Člověk bohužel nedokáže dostihnout techniku. Užívá jí sice, ale ve skutečnosti se jí děsí.“
„Já se aut nebojím.“
„Jenže tahle simca by za hodinu urazila i sto padesát kilometrů…“
„Netrapte mě, Feri… Zbožňuju rychlou jízdu!“
„Vy malá nenasyto! Před deseti dny jsme vyjeli z Pešti a hleďte, už jsme v Siófoku.“
„S dvanácti psy to ani není tak velký výkon.“
„Ovšemže ne. Jenže já jsem už v Pešti přitáhl ruční brzdu.“
„Nejste vy trochu moc opatrný?“
„Tohle je přesně to tempo, pro které jsme stvořeni.“
„Vidíte, kolik je tu lidí. A všichni hledí na nás.“
„Závidí nám.“
„Přímo vyvalují oči.“
„Protože vidí, že i nejkrásnější sny je možné uskutečnit.“ (31-33)

Přidejte skřek