Zima v poušti

Prvního března konečně teploty v Doze vystoupaly nad 30 stupňů a lidi začali zase lézt do bazénů. Já se ale zkusím mrknout zpátky na poslední dva měsíce. Co jsme dělali během chladného ledna a února? Blbli jsme s českou partou v poušti.
Číst dál »

Dietrich Schwantz: Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

„Vše začalo tím, že Zeus z Tartaru vysvobodil Kyklópy, kteří vyzbrojili tři božské bratry: Zeus dostal blesk, Hádés přilbu neviditelných a Poseidón trojzubec. Potom Hádés chráněn přilbou neviditelnosti ukradl Kronovi jeho zbraně, a zatímco ho Poseidón držel v šachu trojzubcem, Zeus ho zabil bleskem. Poté začal boj s Titány. Avšak ještě než se pořádně rozhořel, vyděsil nervózní obry náhlý Panův výkřik, takže v divokém zmatku uprchli a světu dali pojem „panika“. (41)
Číst dál »

Instinkt: Pohádka o Kataru

Napsal jsem pro časopis Instinkt takovou větší reportáž o Kataru. Vy pravidelní čtenáři už leccos z toho budete znát, ale stejně jsem se snažil i něco přidat.
Číst dál »

Caitlin Moranová: Jak být ženou

„Je důležité dívat se na svět jako na „partu lidí“. Představa, že když se to vezme kolem a kolem, jsme jen banda dobromyslných kámošů, kteří se snaží spolu nějak vyjít, je alfou a omegou mého pohledu na svět. Nejsem „pro-ženská“ ani „proti-mužská“. … Nemyslím si, že by problém vězel v mužích/mužské povaze/mužské sexualitě. … Nikdy jsem to neviděla jako souboj muž versus žena. Viděla jsem ale vítěze a poražené. Sexismus většinou pramení z toho, že muži jsou zvyklí vidět nás ženy jako poražené bytosti. V tom je jádro pudla. Prostě máme špatné postavení. Muži jsou zvyklí, že jsme na druhém místě nebo rovnou diskvalifikované:“ (137)
Číst dál »

Zlatan

Tuhle jsem musel z pracovních důvodů na večeři s fotbalovým týmem Paris-Saint Germain, který byl na návštěvě v Doze. My tenhle manšaft totiž sponzorujeme – tedy my jako Ooredoo, ne my jako Jarošovi – a já jsem sondoval, jestli bychom s nimi nemohli natočit nějaký ten nezávislý psychologický snímek v mé oblíbené stopáži do 30 sekund.
Číst dál »

Češi v cizině

Lidovky mají takovou fajn rubriku Češi v cizině. No a tentokrát přišla řada na Katar. Jsem tu akorát rok, což ještě není nic moc, ale pár povrchních postřehů jsem jim tam drze vyfik.
Číst dál »

Pavla Loucká: Dech, duch a duše češtiny

„Proč Mácha nenapsal místo Máje Květen? …Je možné, že Mácha květen znal (slovo se rychle šířilo a Mácha byl sečtělý), ale neměl ho ve své aktivní slovní zásobě. Také je možné, že květen sice znal, ale neznal se k němu, protože mu nepřipadal dost romantický. … Třetí možnost si už domyslíte sami – Mácha slovo květen nikdy neslyšel a folklorní trnopuk se mu nelíbil. I nezbylo mu než napsat Máj.“ (36)
Číst dál »

Národní den

Vždycky jsem se pokládal za hrdého vlastence – ano, ten typ člověka, který se v ČR vyskytuje asi v sedmi exemplářích. Co si budeme povídat, v naší zemi je vlastenectví populární jako rybí tuk. V Kataru je to ale jinak. Tady svou vlast žerou všichni a koncem prosince to taky dávají zatraceně najevo.
Číst dál »

Babička

V říjnu a listopadu jsme v Kataru měli první návštěvu – z Čech přijela babička. Bál jsem se, že se u nás na té poušti bude nudit, ale nakonec to myslím bylo super.
Číst dál »

Maniho páté narozeniny

Těžko uvěřit, ale tomu našemu frajerovi bylo teď 13. listopadu 5 let.
Číst dál »