Timinka dneska oslavila sedmé narozeniny. A je to přesně ten báječný moment, o kterém by Faust řekl „jsi tolik krásný, prodli jen!“ Už se s ní dá skvěle mluvit, už se toho hodně o světě naučila, ale ještě je klidná, otevřená a milá… Kéž by děti takové zůstaly napořád, kéž by je dospělí nekazili. Ale ono to asi nejde.
Čti dál…
Sakryš, i tomu Martínkovi už jsou tři roky! A je to dobrej rošťák, tvrdohlavej, nezdolnej a správně oprsklej. Asi holt kluk, jak má bejt. Tak se drž, frajere.
Dneska mám narozeniny, dnes je mi 35 let. Což podle průměrné doby dožití pro české muže znamená, že jsem ve 47 % tohoto levelu. A zatím dobrý, zatím mě hra baví. Pořád si sice nejsem jistý, za co přesně se dávají body a co řekne boss na konci úrovně, ale furt je to dobrá střílečka.
Naší Timi už jsou dva roky. A je to dobrý, je s ní víc a víc legrace. Mluvení jí tedy ještě moc nejde, ale rozumí slušně. Nejspíš bude levačka, což není zas až takový překvapení, protože po mámě to má v rodině. Pořád má ráda písmenka – ty milovala už jako mimino. Teď už přečte celou abecedu vyjma asi tří písmen. Na ulici se pořád zastavuje a hláskuje každou ceduli. Je to takový roztomilý, ale taky to dost zdržuje… :-) Dále miluje mýdlo Johnson’s Baby, ale jen to fialový. Každý den se zastaví před drogerií, smutně kouká a my jí musíme koupit další kus za dvanáct padesát. Už jich máme doma celou horu. Ona je vyndá z papírků, dá si je do batůžku a chodí s nimi po bytě. Takovej je to člověk.
Tak už mi lásko není dvacet let; už je mi třicet. A je to docela fajn. Vlastně se teď cítím líp, než když jsem byl úplný cucák kolem dvacítky. Nemůžu si pomoct, ten rodinný život mi nějak svědčí.
Do další dekády jsem si dal tyhle úkoly:
1. Vychovat z Timiny férovou holku.
2. Mít ještě aspoň jednoho caparta, aby byla legrace. A taky aby Timi nebyla jednou na světě tak sama.
3. Postavit nějakou tu kůlnu v Klánovicích.
4. Přečíst 800 knih.
5. Poznat 20 nových zemí.
6. Doplnit si nádobíčko a stát se slušným fotografem ptactva.
7. Koupit velkou motorku a občas si vyjet jen tak pro radost. (Tenhle bod zatím doma naráží na nepochopení)
8. Vybavit si malou observatoř a pozorovat hvězdy.
Když se ve čtyřiceti ohlídnu a uvidím tyhle cíle splněné, tak si řeknu, že to ještě pořád jakž takž jde. No jo. Tak mi držte palce. Za deset let dám vědět, jak to dopadlo.
Mám 28 let. Vyrazili jsme si do Litomyšli a stálo to za to. Parádní centrum, úžasný zámek, zahrady se sochami O. Zoubka… Stejně fantastický zážitek jako v létě Kroměříž. Tak by měla vypadat celá země. Cestou jsme viděli i Růžový palouček a Nové Hrady, privátní rokokový zámeček, docela pěkně zrekonstruovaný.
Černý Petr
Domek
Fotky
Reklamy
Vosa na jazyku
