Cirkulárka: Ať vám to pámbu oplatí na prstech

Už to cítím v kostech. Přichází zase jedna z těch idylických jarních nedělí, kdy si přejeme mít kulovnici s dobrou optikou, vyjít s ní na balkón a jedinou čistou ranou umlčet každého lumpa, který se odváží zapnout cirkulárku a otrávit tak víkend celému okolí.

No ovšem, jestli častěji posloucháte Helenu Vondráčkovou, tak vám zvuk cirkulárky nemůže vadit. Ale my ostatní ho nenávidíme ze všech sil. Je to odporné, je to horší než Sejdeme se na Vlachovce, je to hulvátství nejhrubšího zrna! A přitom je to české národní hobby, které se jako rakovina šíří nejen na vesnici, ale i do menších měst a místo dokonce i do Prahy! Smrt pro chlapa s cirkulárkou, říkám já, nebo alespoň vstupenku na natáčení Silvestra na Nově!

Takové ty protivné, věčně smířlivé povahy mezi vámi teď asi chroptí – a co když ten pán v teplákách cirkulárku opravdu potřebuje? Neměli bychom na něj být zlí. Nemůžeme přece střílet lidi jen za to, že si na vlastní zahradě opracovávají nějaká dřívka, že? Fňu, fňu!

Jak – k čemu ji ten chlap potřebuje? No přece aby postavil další hnusnou boudu, která mě bude esteticky urážet příštích 30 let a nakonec ze mě udělá čtvernožce, který si objednává zboží v Teleshoppingu! Copak neznáte zahrady vašich rodičů a sousedů? Králíkárny sbité z prken nakradených v 70. letech, kdy řádil červotoč veliký jak lidská pěst. Dvě nepopsatelné boudy, které se už 32 let naklánějí na stranu, ale bohužel ještě nebyl čas je opravit. Mezi tím netříděný odpad („Máňo, tenhle hrnec je škoda vyhodit, ten se může ještě hodit!“) a ten nejrezavější sud, který jste v životě viděli. Záhonky s mrkví, které by jakž takž mohly dojem napravit, jsou pro jistotu ozdobené tyčkami s nastrkanými PET lahvemi! PET lahvemi?! A v koutě stará, vyhozená vana dnem vzhůru – taková vana prostě nemůže chybět na žádné české zahradě.

Chlap s cirkulárkou nemusí být žádný encyklopedista, ale kdy řezat, to on ví. Nejlepší doba na spuštění cirkulárky je neděle, 6.30 ráno. Sluníčko ještě nevstalo, vzduch je pěkně čerstvý a řezání těch nejdelších klád jde pěkně od ruky. Řežeme bez přestávky až do oběda, protože tak tomu sousedi nejlíp přivyknou. Kolem poledne pak můžeme řezat i tvrdší, sukovité kusy, protože ty vibrují nejlíp a jídelní servisy sousedů tak nějak krásně rezonují do taktu.

Může to znít neuvěřitelně, ale dva baráky od nás si jeden syčák pořídil dokonce motorovou pilu a řeže si každý den jen tak pro radost. Ano, tak si naši spoluobčané představují víkend na zahradě – ne klidné posezení s dobrým pitím na vkusně upraveném trávníku, ale brutální jízda s cirkulárkou, rdoušení slepic a stloukání nových králíkáren.

A nemyslete si, že když žijete v paneláku, tak se vás cirkulárka netýká! Bratr chlapa, který trápí český venkov se svou pilou, žije vedle vás a vrtá v sobotu večer do stěn! Ceny nejlevnějších příklepovek v OBI klesly tak nízko, že se masová perforace zdiva stala v ČR realitou. A vždycky, když v televizi začne jediný slušný film týdne! Já vám říkám, mor!

Rozumějte, nemám nic proti kutilům, ale proti jejich bezohlednosti v načasování a proti tomu bordýlku, kteří si lidé nechávají na zahradách.

za odstřelení chlapa s cirkulárkou by mi předchozí prezident dal milost

83 skřeků ztraceno

Přidejte skřek