Martin Jaroš

Jmenuju se Martin a jsem stárnoucí světle béžový muž (* 1976). Pocházím z Podblanicka, z vesničky jménem Kondrac, která se vyznačuje krásným románským kostelem z 12. století a ještě krásnějšími řízky v hospodě U Matoušků.

V dětství jsem strašně četl kodovky a vůbec dobrodružné romány a snil jsem o tom, že jednou budu pracovat v nějakém tropickém přístavu a nakládat na lodě čaj a kávu. Asi kvůli tomu mě osud zavál do světa – pracoval jsem už v Maďarsku, Turecku a teď v posledních letech žiju s rodinou v Kataru. Akorát s tím nakládáním kafe to tak úplně nevyšlo – místo přístavní krysy dělám krysu reklamní. Ale co – mám svou práci fakt rád a snažím se ji dělat na 200 procent. Tady je pár reklam, kterými jsem vás zřejmě v minulosti otravoval.

Co mám rád? Fotím, jezdím na kole, čtu, mám rád auta, zajímám se o současnou českou malbu, chci procestovat všechny země světa. Kdysi jsem psal Vosu na jazyku, vydal jsem malou knížečku pod jménem Černý Petr, místy překládám a za dob nerozumného mládí jsem i programoval (Turbo Karel). V posledních letech píšu sloupky pro časopis Reportér a posty na Facebook.

Moje největší klika je rodina. Mám nejlepší manželku Beu a dvě fajn děti – Timi a Maniho. I když někdy horko těžko stíhám, celkově jsem šťastný. Kéž by to takhle chtělo zůstat napořád!