Fototechnika

Přiznám se bez mučení – jsem canonovej. Ctím ale zásadu, že i k vlastníkům značky Nikon se člověk za určitých okolností může chovat jako člověk.

Canon EOS 300 | 2002-2005

Canon EOS 300

Začínal jsem s analogovou zrcadlovkou Canon EOS 300. Koupil jsem ji v květnu 2002 za 11 690 Kč, což tehdy byly nějaké peníze! Měl jsem k ní jen základní zoom 28-80, který samozřejmě nebyl nic moc, ale to mě tehdy vůbec netrápilo. S třístovkou jsem prožil parádní časy, ale v mladické nerozvážnosti jsem ji po přechodu na digitál prodal. Teď toho lituju, ale co už nadělám.

Canon EOS 20D | 2005-2009

Canon 20D
Foto z The Digital Picture

Přechod na digitál jsem dlouho odmítal. Ony ty digitály zpočátku za moc nestály – kompakty mi nic neříkaly a první digitální zrcadlovka od Canonu (10D) taky ještě měla spoustu omezení. Pak ale přišel model 20D, o kterém se začalo mezi fotografy pochvalně mručet. Zároveň jsme tehdy čekali Timinku, takže bylo jasné, že produkce fotek bude veliká. A tak jsem v německém eshopu Pixxass koupil Canon 20D, který tam vyšel asi na 38 500 Kč. Pro foťák jsem si do Chemnitzu dojel osobně právě v ten den, kdy se Timi narodila. A byla to dobrá koupě. S dvacítkou jsem udělal 20-30 tisíc fotek a projel spoustu zemí. S foťákem nikdy nebyl nejmenší problém, jen samá radost. Funguje vlastně dodnes, ale teď už je na výminku.

Canon EOS 5D Mark II | 2009-

Canon 5DII
Foto z The Digital Picture

V roce 2009 jsem přešel na Canon 5D II. Koupil jsem ho opět v Pixxassu za 57 446 Kč. Hlavní změna byla v tom, že na rozdíl od 20D to je plnoformátový foťák s velikostí čipu stejnou, jako měla políčka kinofilmu. To znamená, že obraz není ořízlý a vy máte širší, bohatší pohled na svět. Tato vlastnost je pro mě naprosto klíčová a už se jí nikdy nechci vzdát, takže i napříště chci operovat jen v řadách 5, popř. 1. Foťák je skvělý po všech stránkách kromě ostření – to někdy trošku plave a těch 9 ostřicích bodů už v dnešní době není žádná hitparáda. Trošku mě překvapilo, že přesně den po záruce stroj přestal nabíhat – bylo nutno vyměnit čip, což stálo asi 8 000 Kč. Ale i tak jsem tento foťák samozřejmě měl a mám moc rád.

Důležitější než foťák jsou skla. Používám (v pořadí, jsem si je pořizoval):

Canon EF 100 macro | 2005-2008, prodáno z blbosti

Canon EF 100 macro

Foto z The Digital Picture

Superostré makro bylo mé úplně první sklo, koupil jsem ho zároveň s foťákem. To nezní jako moc logická volba – však to taky bylo dáno tím, že původně objednaná padesátka EF 50 1.4 nebyla skladem. Vzal jsem tedy aspoň tohle makro a první týdny svého miminka odfotil na těsných portrétech obličeje a detailech řas. Makro je totiž dlouhé a celá Timinka se mi nikdy nevešla do záběru.

Ale i tak jsem si makro časem oblíbil, kromě slušných portrétů dělá samozřejmě parádní kytičky a tak. S tímto objektivem jsem pořídil například všechny fotky kapek.

Typická práce s makrem, 2006

Vodní kapka makro Canon EF 100

Typická práce s makrem, 2005

Pampeliška, makro

V roce 2008 jsem měl pocit, že už jsem si s makrem vyhrál dost, a tak jsem ho hloupě prodal. Nyní bych si chtěl jeho L nástupce zase koupit.

Canon EF 50 1.4 | 2005-2008, zaseklo se ostření

Canon EF 50 mm 1.4

Foto z The Digital Picture

Tenhle malý levný objektiv jsem měl moc rád, protože byl na svou cenu úžasně ostrý. Na rozdíl od opravdových L-skel to ale bylo plastové chrčítko, takže mě ani moc nepřekvapilo, když se po třech letech zaseklo ostření. Oprava by se asi ani nevyplatila, tak jsem to nechal být. Až Canon udělá novou padesátku v L kvalitě (stávající verze 1.2 se mi moc nezdá), tak ji pořídím.

Canon EF 24-70 2.8 L | 2005-dodnes

Canon EF 24-70 L

Foto z The Digital Picture

Univerzální dříč a základní sklo všech svatebních fotografů. Koupil jsem v klatovském obchodu Oehling za 36 999 Kč. Skvělé barvy a kontrast, malinko průměrnější ostrost. Extrémně robustní konstrukce na úrovni menších tanků. Jednou mi vypadl i s foťákem z otevřeného batohu na asfalt (z výšky asi 1,5 m) a nestalo se mu nic. Je to ingot. Zaplaťpámbu za něj. Na trhu už je druhá generace, kterou si časem taky pořídím.

Canon EF 70-200 2.8 IS L | 2007-2014

Foto z The Digital Picture

Tohle byl dlouho nejlepší zoom, který Canon vůbec vyráběl. Přivezl mi ho známý z New Yorku, kde stál 1675 USD – tehdy 36 000 Kč. Je stejně fortelně vyrobený jako výše uvedená 24-70, ale je ostřejší a (ještě) rychleji ostří. Je to jedna z těch mála věcí, které se lidstvu opravdu povedly. Trochu jsem ho kosmeticky poškodil, když jsem z něj velkým násilím sundaval zaseklý filtr. Ale na funkci to vliv nemělo. Používal jsem ho až do roku 2014, kdy mi Ježíšek přinesl nástupce.

Canon EF 70-200 2.8 IS L II | 2014-dodnes

Canon EF 70-200 2.8 IS II L

Foto z The Digital Picture

Druhý díl výše zmíněného hitu. Nechal jsem si ho poslat z newyorského obchodu BH Photo do Kataru za 2299 USD, tedy cca 50 777 Kč. Na tom je vidět, že Canon časem pořád zdražuje. Obraz je tak ostrý, že byste se o něj pořezali. Vylepšený systém nasazování krytky. Víc o něm zatím říct nemůžu, protože jsem s ním zas tolik neudělal. Ale byla to zase láska na první pohled.

Canon EF 85 1.2 L II | 2009-dodnes

Foto z The Digital Picture

Jedno z nejlepších existujících skel a absolutní špička na portréty. Nechal jsem si ho poslat z BH Photo za 1870 USD (41 741 Kč) a opět to byly dobře utracené peníze. Ohromující světelnost 1,2, děsivá ostrost, snad jen barvy mi ve spojení s 5D II někam trošku ujíždějí. Všichni o něm píšou, že ostří moc pomalu. No jasně, není to takový rychlík, protože se v něm pohybuje masa skla. Ale já jsem s tím nikdy neměl problém. Tohle sklo je jeden z několika předmětů v mém životě, které mi dělají radost při každém dotyku, protože naplňují mou zásadu kvality bez kompromisů a za každou cenu.

Canon TS-E 17 4.0 L. | 2010-dodnes

Foto z The Digital Picture

Po výborné zkušenosti s 85mm jsem se rozhodl přidat do sbírky další pevné Lko – tentokrát ale širočinu s funkcí posuvu a naklánění (tilt, shift). Je to jediný opravdu ostrý širokáč, co Canon vůbec vyrábí. Nádherný na krajiny a architekturu. Od prvního dne jsem byl rád, že ho mám, a peněz za něj jsem nikdy nelitoval. Podobně jako 85 1.2 L II, i toto sklo je zcela nekompromisní a patří ke třem neživým věcem, které bych vynášel ven při požáru domu.

Jak své objektivy celkově hodnotím? No tak to víte, přemýšlím o nich roky. Je to taková moje obsese. Za tu dobu jsem došel k těmto závěrům:

  • Budu kupovat už jen Lková skla. Jsou dražší, ale nakonec se vždy vyplatí více než ty levnější plasťáky.
  • Začínal jsem se zoomy a myslel jsem, že je to fajn – pružné a pohodlné. Byl jsem zoomovým fundamentalistou a myslel jsem, že vše vyřídím sérií 16-35, 24-70 a 70-200. Pak jsem poznal pevná skla a myslel jsem, že je to ještě víc fajn – ultimativní kvalita a puzení k lepší kompozici. Stal jsem se fanatikem pevných skel a myslel jsem, že vše vyřídím sadou 17, 35, 85, 200 a 500mm. No a nakonec jsem došel k názoru, že člověk potřebuje jak pevná skla, tak zoomy, a že nejlepší je prostě mít oba.
  • Tzv. okrajová skla mi přinášejí víc radosti než všední kousky. Uhozená širočina 17mm nakonec tráví na foťáku asi nejvíc času ze všech objektivů, protože se mi líbí její dramatická perspektiva.
  • Rád bych ještě pořídil 24-70 L II, 35 1.4 L II (až ho začnou vyrábět), 14-24 L (až ho začnou vyrábět), 100 2.8 L macro a 600 4.0 L.



Příště se vyslovím ještě ke stativům, stativovým hlavám, filtrům, bleskům a podobně.

2 komentáře

  1. karel napsal:

    Ahoj Martine , super fotečky , ty skla taky , mooc pěkný jen tak dál! :)

  2. admin napsal:

    Karle, díky, od tebe si toho fakt vážím. Pořád tvoje fotky sleduju, no, mám co závidět, ale v dobrém, přeju ti ty super obrázky.