Už před časem jsem si řekl, že do 60. narozenin musím navštívit alespoň 100 zemí. Momentálně (červenec 2016, 39 let) jsem na skóre 59. Není to nic moc, lecjaký mlaďoch s baťůžkem má dneska víc. Ale pořád si myslím, že tu stovku zvládnu.
Celej život miluju hotely – nové pokoje, nové výhledy z oken, nové začátky. Jako student jsem čtyři roky pracoval na recepci jednoho pražského hotýlku a měl jsem to moc rád. miloval jsem to. Ještě teď se rád bavím s recepčními a cítím se tak trošku jako člověk od fochu. Taky si v hotelech nikdy nestěžuju a nedělám vlny.
Docela mě zajímá, jak se jednou k cestování postaví moje děti. Protože jsou na tom přesně opačně než v dětství já. Zatímco já jsem do svých 8 let poznal jen Bulharsko, Timi v 8 letech navštívila 32 zemí. Možná to povede k typické antireakci – tedy že jako dospělá bude chtít dřepět ve své vesničce a ani se nehne. Možná. Ale možná ne. Doufám, že ne. Protože já na cestování věřím.
Všechny články se štítkem Cesty