„Trvalo dost dlouho, než mi došlo, že jsou jenom dva druhy lidí – chudý a bohatý. Chudý jsou lidštější, ale nudný – furt melou o svejch problémech. Bohatej tě včas vodkopne, ale máš na něj světlou vzpomínku. Mezi sebe tě tyhle lidi ale nikdy nevemou, něco takovýho je proti jejich nejhlubšímu přesvědčení.“ (Hovězí kostky, 151)
