Až doteďka jsem držel klapačku, ale teď přece jen chci napsat něco k tomu slavnému koronaviru. Protože ten proud stížností a kritiky na mé facebookové zdi, to už se prostě nedá vydržet.

1. Tak za prvé – lidi, přestaňte aspoň na chvíli držkovat. Když vláda nic nedělá, deset miliónů lidí řičí, že vláda nekoná. Když vláda zavře školy a akce nad 100 lidí, deset miliónů lidí řičí, že vláda koná příliš. Řekněme si to otevřeně: nám Čechům se prostě nedá zavděčit. Ať vláda udělá cokoli, my na tom najdeme něco ke kritice.

Určitě ta naše vláda udělala nějaké chyby. Stopro. Jako každá. Věc se má prostě tak, že tu správnou a dokonalou cestu ještě nenašla ŽÁDNÁ země. Všichni jedou metodou pokus omyl a všichni se snaží, jak můžou. Z takového hrubého srovnání, když to tak vezmu letem světem, tak z toho rozhodně nevycházíme nejhůř. A kdyby ta krizová opatření u nás zaváděl Winston Churchill nebo Ježíš Kristus, tak my ho stejně v hospodách nebo na Facebooku zj*beme do bezvědomí. Mluvím pravdu, nebo ne?

2. Babiš. Víte, že sám rozhodně nejsem jeden ze svědků Babišových. Ale co je moc, to je moc, celá koza v polívce, to je o nemoc, jak říkala moje babička. Přijde mi, že někteří lidi z antibabišovského tábora se už dočista zcvokli. Nejmenovaný principál jednoho pražského divadla se třeba domnívá, že zákaz akcí nad 100 lidí má zlikvidovat jeho nepohodlnou scénu. Lidi, prosím, berte svoje prášky a nepište takové věci. Víte, že akce nad 100 lidí zakázalo i sousední Rakousko? (Přesněji teda 100 lidí pod střechou a 500 open air.) I ti hajzlové rakušáčtí se snaží zničit nepohodlná divadla disidentů typu Jana Hrušínského? Nebo si prostě přiznáme, že je to nyní celkem standardní opatření, které zavádí i velmi rozumné země a přibližně ve stejném čase jako my?

3. Jeden můj kámoš to dneska napsal dobře. Jasně, my jsme samozřejmě ten nejchytřejší národ na světě a největší mudrlanti. Všechno víme nejlíp, všechno bychom udělali líp než ti nahoře – akorát teda přitom malinko švejkujeme a snažíme se věci očůrat, třeba tím, že se jako vrátíme z Itálie o den dřív, abychom nemuseli do karantény. Ale co kdybychom na chvilku přestali držkovat, co kdybychom chvilku táhli za jeden provaz, zapomněli na politiku a přistupovali k situaci konstruktivně? Až to pomine, tak můžeme zase vyrazit v sandálech do lavinových hor, jak je naším dobrým zvykem.

Osobně to teda mám asi takhle. Podotýkám, že absolutně nejsem žádný expert, natož epidemiolog, ale prostě se snažím pozorovat situaci, mám srovnání s desítkami dalších zemí a snažím se nějak uplatnit zdravý rozum. Vychází mi tohle:

1. Podporuju kroky vlády.

2. Respektuju nařízení. I když to bolí, i když mě to ekonomicky poškozuje. Neobcházel bych to švejkováním typu „haha, náš sál má ode dneška kapacitu jen 99 lidí, mrk mrk“). Tyhle naše očůrávky jsou právě nejnebezpečnější.

3. Beru tu nemoc vážně. Neopakuju „obyčejná chřipka je mnohem horší“ a podobné kydy. Tenhle koronavirus dokáže minimálně střednědobě přetížit JIPky, nemocnice a doktory, a to je samo o sobě super nebezpečné.

4. Neutěšuje mě ani to, že umírají skoro „jen“ staří lidé. Copak to je menší škoda? Všichni jsme stejní lidé, všichni jsme stejně důležití pro svoje bližní, všechny musíme maximálně chránit! Každý, kdo svým frajeřením vystavuje starší lidi riziku, je u mě pěkný hajzl.

5. Nedělám furianta. Malá troška paniky a strachu je dobrá, díky tomu živočichové přežívají. Má smysl nakoupit si větší množství jídla a základních věcí do zásoby. Samozřejmě nejsem pro davovou hysterii a la „serveme se o hajzlpapír“, ale mít doma pytel rýže a tak podle mě není nic špatného. Minimálně nebudete muset tak často do obchodu, což bude pro všechny jen dobře.

6. Počítám s tím, že se situace ještě zhorší, a to překvapivě rychle. I v Česku budou zřejmě brzy stovky a tisíce případů a možná desítky úmrtí. Nemoc má zatím velmi podobnou dynamiku v mnoha zemích – některé země jsou o pár kroků dál, stačí se na ně podívat a můžu vám skoro zaručit, že se do jejich situace dostaneme taky. Je to otázka pár dní.

7. Lepší je opatření přehnat než je udělat nedostatečná. Lepší je naštvat sto tisíc lidí než nechat sto lidí umřít zbytečně. Z tohoto hlediska podporuji rázné a ještě ráznější kroky. Kdybyste byli v politice a měli rozum, dělali byste to stejně. Velice rádi byste si nechali nadávat všemi těmi přeživšími lidmi za to, že jste to přehnali!

8. Bude nějakou dobu chaos? Ano. Přestanou téct peníze? Ano. Bude problém postarat se o děti? Ano. Je to blbé, ale musíme to snést. Je to bezprecedentní situace a možná je dobře, že si jako lidstvo připomeneme, že svět nemusí být jen samé pohodlíčko, že stále rostoucí ekonomika není samozřejmost a že může být i hůř. Musíme zatnout zuby a snášet to.

Přeju nám všem, ať to ve zdraví dáme.


Původní odkaz na Facebooku. 65k lajků, 44k sdílení.

Přidat komentář

Váš komentář
Jméno