#39 Triatlon

11
4247

Tenhle obrázek sem dávám jako veřejný závazek. Začínám trošku plavat a běhat, abych zkompletoval triatlon. Příští rok chci vyzkoušet menší triatlonový závod tady v Kataru a do dvou let půjdu na Ironmana. Začal bych nejspíše Ironmanem v Ománu, protože je to blízko a situaci dobře znám.

Běžec jsem samozřejmě otřesný a plavací techniku nemám taky žádnou, ale to se naučím. Jsem z kola zvyklý tvrdě trénovat – a chci se posunout dál.

Sokratés prý řekl, že je hanba, aby muž zestárl a nikdy nezjistil, jaké síly a krásy je schopné jeho tělo. Tenhle výrok mi po čtyřicítce začal dávat velký smysl. Nejde mi o obří svaly z posilovny – chci být šlachovitý dědek, který dovede rychle jezdit, běhat i plavat a dokáže podávat výkon dlouhé hodiny. Myslím, že to je i funkční věc do života. Lean but mean.

11 komentářů

  1. Vždycky mě zajímalo, jak si vnitřně omlouváte práci pro režim, který platí a ukrývá Hamas.
    Ve světle toho co se děje je desítky let exportu wahábismu ještě horší.
    Chápu že je za to fak hodně peněz, ale po těch letech jako ředitel marketingu u operátorů, bylo to třeba? Nevím ptám se.
    Ty peníze bych chtěl, ale tihle bych nedokázal

    • Je to úplně stejné, jako když vy jste donedávna pracoval pro Babiše a Zemana s jejich zločiny a proruskou politikou. Že jste pro ně nepracoval? Že jste jen pracoval v České republice, když tihle dva byli premiérem a prezidentem? Ale to je přece úplně stejné. Já taky nepracuju pro režim – pracuju pro soukromou firmu, která se shodou okolností chová ke všem zaměstnancům (včetně těch nejhůř placených) lépe než jakýkoli můj zaměstnavatel předtím, a to včetně Oskara. A která nabízí kvalitnější služby, než jsem kdy předtím zažil. Mám tu spoustu přátel z naprosto různých zemí, jistě s různými politickými a náboženskými názory, kteří ale dokážou spolupracovat a bavit se a přátelit se navzdory různému původu. Dává mi to naději, že svět má ještě šanci. Nemám zodpovědnost za to, co která země dělá v zahraniční politice – stejně jako vy nemáte zodpovědnost za to, co vyvádí či za Babiše vyvádělo Česko. Neměl jsem tu zodpovědnost, když jsem žil ve Švédsku, ani později v Turecku či Maďarsku. A jestli mě osud zavane třeba ještě do Zambie, což bych klidně bral, tak ani za tu Zambii nebudu mít zodpovědnost. Já jsem, pane, nomád – procházím světem, jak to jde, pozoruju a učím se.

      Což mě přivádí k dalšímu bodu. Naivní výkřiky, jako je ten váš, je pro mě těžké komentovat. Na rozdíl od drtivé většiny přihlížejících vidím ten izraelský konflikt podrobně z několika stran. To je pro mě extrémně cenné – k nezaplacení. Izrael sleduji již desítky let – hebrejsky umím od mládí. Ostatně celý Blízký východ je moje stará láska, vždycky jsem chtěl umět i hebrejsky, i arabsky. Zvenčí se tenhle region nedá pochopit, musíte se do něj ponořit, a teprve po letech jej vůbec začnete malinko chápat.

      Jako takový vidím ten až neuvěřitelný rozdíl v mediálním pokrytí. Vidím, že Arabové koukají na úplně jiné zprávy než Evropané. Arabové neslyší nic o hrůzách, co provedl Hamás, a naopak. Je fascinující sledovat, jak jsou obě komunity stále rozeštvávány a jak je těžké najít společnou řeč, protože drtivá většina lidí je podvědomě formována tím mediálním mořem, ve kterém žije. Já mám štěstí v tom, že žiju jaksi na rozhraní obou moří a dovedu plavat v obou, takže vidím, jak se to dělá.

      Napíšu vám svůj názor, který by bohužel nebyl populární ani tady, ani u mých evropských přátel. Ale to je mi jedno. Přemýšlím o situaci v Izraeli 30 let, znám ji z izraelských médií, ale taky se bavím s Palestinci, se kterými denně pracuju. Takže mám myslím poměrně unikátní příležitost zformovat si něco relativně objektivního. Můj názor je takový.

      1. Hamás se nyní dopustil neomluvitelných krutostí.
      2. Na druhou stranu, obě strany jsou v zajetí emocí a nekonečně vendetty ve stylu „tys mi zabil bratra, já ti zabiju dva“. Proto ani jedna ze stran není schopna skutečného řešení. Jen dále sjíždějí po spirále násilí – samy asi nejsou schopné to zastavit. Stejně jako sicilské rodiny nebyly většinou schopny zastavit řetězec vendetty.
      3. Izrael teď téměř určitě udělá další obrovskou dlouhodobou chybu, aby nakrmil krátkodobé emoce. Tj. vlítne do Gazy, zabije tam 50 000 lidí, chvilku se bude cítit líp – ale samozřejmě si tím vytvoří další generaci dětí, kterého ho budou nenávidět a které spustí podobný, ještě větší útok za 10 či 20 let – vy jste mi zabili staršího bráchu, tady máte!
      4. Toto není řešení.
      5. Realita je taková, že Izrael nevznikl zcela čistě. Britové mu dali něco, co nebylo jejich, aby to někomu dávali. Víme to všichni, ale mnozí si to nechceme připustit, protože fandění. Další část reality je, že palestinská strana též po desítky let torpédovala jednání ze své strany a pomohla k tomu, že tyto dva tvrdohlavé národy se nikdy neshodly. Brutalit a zločinů se dopustily obě strany.
      6. Zároveň si myslím, že Židé do Svaté země patří a že si ji historicky zaslouží. Ale ano, Palestinci tam taky jsou tisíce let, a to je dlouho.
      7. Jediné řešení je vytvoření dvou států. A část Jeruzaléma sdílená jako hlavní město obou. Ale ten palestinský stát musí být životaschopný. Tj. musí to být jedno velké souvislé území s rozumnými hranicemi.
      8. Ano, to by znamenalo velkou bolest pro Izrael. Opustit stovky osad, vrátit území. Bude to vypadat jako prohra. Ale moudrý člověk chápe, že jiné dlouhodobé řešení neexistuje.
      9. A toto říkám jako někdo, který na rozdíl od většiny českých povrchních fandů Izraele mluví hebrejsky, zemi podrobně zná, vyzná se v komunitě. Právě proto.
      10. Bohužel toto řešení by potřebovalo dva obrovské státníky na obou stranách (kteří by později zřejmě byli oba zavražděni vlastními lidmi). A takoví státníci momentálně k dispozici nejsou.
      11. Proto jsem skeptik a vím, že se to tam bude mlít ještě další generace.

      To, že žiju v Kataru, mi dává neocenitelný vhled do toho, jak to vnímají Arabové. Přiznám se, že bez této zkušenosti bych viděl spíš jen to izraelské podání. Upřímně, nezajímám se příliš o názory lidí, kteří nežijí na Blízkém východě, protože jejich pozorování přes 20 zamlžených filtrů a tisíce kilometrů je prakticky bezcenné. Proto jsem rád, že žiju v Kataru. Vidím, jak věc prožívá druhá strana, jak o tom uvažuje, i jak se to všechno dělá. Jestli Katar dává finanční pomoc Palestině či Hamásu – ano, a ještě víc pomoci dává Evropská unie, která je zdaleka největším donorem Palestiny, a samozřejmě i Hamásu, protože to se nedá oddělit. Co jste udělal pro to, aby EU tuto pomoc neposílala? Nezastavil jste ji, dokonce ani teď ji EU nezastaví, neuděláte s tím nic. No tak já jsem v úplně té samé situaci, dokonce ještě dál, protože tu nemůžu ani volit, neovlivním nic, jsem jen návštěvník. Jediné, co můžu, je pozorovat, učit se a formovat si přesnější názory.

      A co je hlavní – já už jsem pochopil, že jsem jen obyčejný občan a že zůstat privátním občanem je jediná snesitelná cesta na tomto světě. Prošel jsem v tomto naprostým vystřízlivěním. Nemám žádné ambice ovlivňovat politiku ani ve své domovské zemi, jíž jsem občanem – natož jinde, kde ani nemám šanci. Politika v dnešní době už je jen pro psychopaty a sociopaty, kteří v ní také nejlépe můžou prosperovat. Ostatní lidé jako já udělají nejlépe, když se soustředí na svou rodinu, na svůj život, plavou světem, jak jen můžou, pomáhají v drobném, pokud chtějí a můžou, snaží se společnost třeba pobavit nebo jí nějak jinak drobně přispět, ale nestrkají ruce do toho mlýnku na maso a ideály, kterému se říká veřejný život. Nic dobrého z toho nekouká. A upřímně, čím víc o věci víte a čím víc vrstev vidíte, tím větší chuť máte mlčet i v hovoru s dalšími občany, jako jste vy. Je jedno, jestli žiju v Kataru nebo na Tahiti, je úplně jedno, co plamenného píšu na Facebook nebo web – nic z toho, co můžu udělat, nezmění ty velké hry, co se hrajou nad našimi hlavami. Smysl života je třeba hledat v jiných aktivitách. O což se taky snažím.

      • Ok beru jako odpoved, chapu odkud se bere, jen naprosto nesouhlasim.
        Cast rodiny mi zila v arabskem svete necelych 7 let, v podobne wahabistickem prostredi, ale nakonec to nedali a vratili se, tu mentalitu neustali, neakceptovali kulturu, pristup k politice, zenam atd. Cili ne nemam to z vlastni zkusenosti, jen z rodiny.
        Za me i po tom co jsem pobral od rodiny, je to co delate stejne, jako firmy co zustaly, plati dane, pomahaji rozvijet Rusko. Je to spatne. To ze to udela jiny je fakt, to ze odejit nezmeni je fakt, jen zustat je za me proste spatne.
        Ale ok, vidite to jinak.
        Za odpoved diky, fakt me to zajimalo.

        • Myslím, že tu mícháte dvě různé věci. Aspoň teda doufám, že ne záměrně.

          1. Kultura. Kultura tohoto regionu je odlišná. Je to jiné než v Evropě. Některým Evropanům to třeba vadí tak moc, že radši odejdou. V pohodě, jejich věc. Já takhle nereaguju. Je mi to jedno. Moje primární zásada je totiž žít a nechat žít. Neradím ostatním, jakou mají mít kulturu. A zvlášť ne tady, kde jsem jen host. Je to jejich země, jejich pravidla. Já tu kulturu musím respektovat, protože jsem tu na návštěvě. Rozhodně jim ji nebudu měnit. A co je ještě důležitější – už dávno netrpím arogantním pocitem Evropanů, že naše kultura je „lepší“ a měla by se rozšířit i do zbytku světa. To je tragický omyl, který způsobil na světě nejvíc zla. Místní lidé (a to všude) jsou samozřejmě alergičtí na to, když jim nějací chytráci zvenčí říkají, jak by měli žít. A nedivím se, my bychom byli taky alergičtí. Proto to zásadně nedělám. Místní kulturu (všude na světě) beru takovou, jaká je. Nekecám jim do ničeho. Na druhou stranu v Evropě ji taky chci nechat takovou, jaká je. Líbí se mi evropské výdobytky jako rovnost či svoboda slova. Rozhodně se o ně nepřipravovat! Ale na druhou stranu, rozhodně nekázat ostatním, jak mají žít a jak mají svou kulturu změnit. To je jednak strašně arogantní, jednak to končí špatně.

          2. Katar není zlo. OK, má jinou kulturu než řekněme Holandsko, ale jak jsem zrovna vysvětlil, to respektuju a v žádném případě neměním. Ale jinak Katar funguje v rámci regionu spíš jako maják klidu a kvality. Musíte to chápat v kontextu regionu. Nevím o jiné zemi, kde by Arabové mohli žít tak kvalitně a v bezpečí. Snad jedině Omán, ale jinak když se kouknete na poměry regionu, je to tady blízkovýchodní ráj. Země, která má standardy, země, kde věřím policii a státu (v SA bych jim například nevěřil, a to i přes zdánlivé uvolnění v poslední době). A je tu dokonce i velký respekt k jiným kulturám. Víte, tenhle kraj nesmíte posuzovat optikou Německa, Švýcarska. Tenhle kraj musíte posuzovat optikou Jemenu, Saúdské Arábie, Iráku, Iránu, Libanonu – zemí, kde vás můžou zítra zabít, kde můžete mít hlad, kde zítra můžete zmizet ve vězení, kde vás zatknou za sundání šátku, kde doslova nevíte, co bude zítra. Toto jsou starosti, kterými žije celý tento region. Nic z toho v Kataru není. Katar je tady v rámci kraje naprosto vysněné místo k životu. Vy v Evropě ho můžete kritizovat, protože ho máte na očích, ale když jste jedním ze stamiliónů Egypťanů, Súdánců, Alžířanů, Libanonců, Jemenců, Iráčanů, Syřanů atd. atd., tak je pro vás životní výhrou dostat se do Kataru. Zde můžete žít důstojne, prosperovat, fungovat v míru se všemi ostatními národy, můžete si tady založit úspěšnou firmu, můžete se spolehnout na to, že vás nikdo nezmlátí a že věci budou fungovat. Myslím, že lidi v Evropě ani nechápou, jak důležité je tohle pro lidi ze třetího světa. Osobně stavím Katar ještě výš než Dubaj či UAE obecně, a to z důvodů, které málokdo zná (v UAE sedí ve vězení stovky tamějších občanů za jiný názor, tady momentálně nula). Přirovnávat Katar k Rusku je podle mě tak špatně, až je to trapné.

  2. A musim se priznat, ze z relativizace toho kdo jak podporuje Hamas je mi trosicku spatne, Katar otevrene podporuje Hamas, hosti jeho vudce, dava jim penize (nevime realne kolik, ale dovolim si tvrdit, ze o dost vic nez naivni idioti z EU), dava mu prostor na diplomacii, oficialne ho podporuje. Dovolim si tvrdit, ze srovani tohoto je absurdni a nemoralni.

    • Já tohle vidím trošku jinak. Jsou to prostě dvě strany. A v tomhle konfliktu, ostatně jako tak často na Blízkém východě, nejsou žádní hodní kluci. Žádná strana není ta dobrá, zatímco ta druhá by byla špatná. Jsou to prostě dvě strany, z nichž každá válčí za své (domnělé) zájmy a čas od času se dopouští nelidských brutalit. Izrael dělá s Likudem velkou chybu v tom, že už 20-30 let jede politiku znemožnění dvou států. Podle mě to obě strany dělají špatně, obě ve skutečnosti pracují proti zájmům svých lidí. V nejlepším zájmu nejvíc lidí, jak jsem stále předsvědčen, je mírové soužití dvou států. Ani jedna ze stran k tomu teď nesměřuje.

      No a vzhledem k tomu je mi celkem jedno (a pokládám to za pochopitelné), že muslimské státy podporují Palestinu a Hamás, kdežto evropské většinou Izrael. Každý prostě drží palce „těm svým“ a přivírá oči nad chybami a přehmaty, které „ti jeho“ provádějí. Aliance jsou samozřejmě dané historií, jazykem, vírou a příbuzností. Nebo snad reálně očekávate, že Katar bude podporovat Izrael? Nevím, mě takové věci ani nenapadají.

  3. Nechci mluvit za Petra, ale přijde trochu děsivá ta relativizace všeho. Obě strany dělají prasárny, obě strany mají své bad guys.
    O tom, že obě strany udělaly čuňárny, asi není pochyb. Ovšem zcela zásadní rozdíl vnímán v tom, že zatímco pro Hamás jsou civilové primárním cílem (ať už při útoku raketami, teroristických útocích či v říjnovém masakru, tak pro Izrael jsou civilní oběti colateral damage, kterému se někdy více, někdy méně snaží vyhnout. Neplatí to vždy na 100%, ale obecně to sedí.
    Vaše relativizování mi přijde podobné jako říct – policie či mafie, obě mají na svědomí vydírání, úplatky, zabité lidi. Ale už nedodáte, že zatímco u policie je to vždy selhání jednotlivců či skupiny, popř. omyl (když zastřelí vila či sundají někoho pro honičce), zatímco pro mafiány jsou vydírání a vraždy zcela běžné metody práce.
    Zcela ignorujete to, že většina Izraelců příště chce žít a mít pokoj, cílem velké části Palestinců je žít a k tomu zlikvidovat Židy. Asi nemám v regionu tolik známých, co vy, ale Izraelce, který by cítil, že jeho životní poslání je vyhubit Palestince, jsem nikdy nepotkal (nebo o tom aspoň nevím). Obráceně ano. Nevěřím, že u vás to je jinak.
    To celé v kombinaci s Vaší zlatou katarskou klecí logicky vede k myšlenkám, nakolik ten dvojí metr nevidíte a nakolik to vidět nechcete.

    • Ne, je to jinak.

      1. První, co chci říct, je to, že ačkoli tady žiju a pracuju, tak nepřejímám názory Kataru. Maximálně některé svoje vlastní názory na veřejnosti, protože nechci, aby mě vyhostili – to by byla chyba. Takže je spousta věcí, které si nechávám pro sebe a které nekomentuju, protože můj pohled se zásadně liší od pohledu Kataru nebo místní společnosti. Též v tomhle konfliktu jsem převážně zticha, protože i můj řekněmě vyvážený pohled by tady byl nepřijatelný.

      2. Ale – zásadní omyl, který vidím zas a znovu v českých diskusích, je stavění rovnosti Palestinci = Hamás. Ale ono to tak není. Hamás je konkrétní organizace, která je dokonce např. v USA oficiálně označena jako teroristická. Palestinci jsou národ. Je to úplně stejné, jako kdybyste v roce 1985 začal při návštěvě ČSSR střílet všechny Čechy, protože jsou to přece komunisti. A argumentoval byste tím, že všichni volej KSČ a všichni choděj do průvodu jásat. Někteří Češi by se vám pokusili vysvětlit, že KSČ je jen strana a že většina lidí to vůbec tak nežere, ale do průvodu musí a volit taky musí. Ale vy byste to ignoroval a střílel byste civily dál. Jako Čech byste měl pocit, že je to příliš tvrdé a nespravedlivé. A to vám můžu říct, že KSČ měla i na tom papíře mezi Čechy větší podporu než měl (před invazí) Hamás mezi Palestinci. Ještě v červenci dělali průzkum a většina byla PROTI Hamásu. Většina lidí chce hlavně mít pokoj a důstojný život. Teď po těch událostech myslím, že podpora Hamásu bude větší.

      3. Co Hamás provedl, byla brutální řezničina, která nemá v civilizovaném světě místo. Ale odpověď Izraele bohužel JE nepřiměřeně velká a hlavně trestá místo bojovníků a šéfů Hamásu obyčejné lidi a děti. To je špatně, ne že ne.

      4. Já pořád vidím, že většina lidí dělá tu chybu, že se slepě přidávají na jednu stranu a její fauly neviděj. To je zásadní problém a naprosto to ničí diskusi. Kdo se tu přidá na jednu stranu, je zbytečné s ním mluvit, protože zjevně nechápe ten konflikt a jeho kořeny. Obě strany se dopustily nepopsatelných bezpráví. Jakékoli vytahování minulosti vždy rozmetá jakoukoli dohodu. Jediná jejich šance je v jednom okamžiku si říct, uděláme dva státy, co jsme si, to jsme si, od teďka respekt. Garantuju vám, to je jediná šance. A fandit teď jedné straně – z psychologického hlediska chápu, že je to lidské a samozřejmé, každý má nějaké sympatie (já taky, jen jen tu neventiluju), ale realita je taková, že obě strany se i v tomto konkrétném konfliktu dopustily příšerných svinstev. V tomhle boji nejsou hodní kluci s bílými klobouky a zlí kluci s černými. To není jako Ukrajina a Rusko, kde je to opravdu černobílé.

      Izrael tady navíc leze do pasti, protože dělá přesně to, co se Hamás z dlouhodobého hlediska politicky potřeboval a chtěl. V posledních dnech to vypadá, že si to Izrael začíná uvědomovat. Zasvěcení vědí. Což je dobře.

Přidat komentář

Váš komentář
Jméno