Daniil Charms: Dobytku smíchu netřeba

Truhla

„Člověk s tenkým krkem vlezl do truhly, zaklapl víko a začal se dusit. „Tak,“ povídá si ten člověk s tenkým krkem, zatímco se dusil, „dusím se v truhle, protože mám tenký krk. Víko truhly je zavřené a nepustí ke mně vzduch. Budu se dusit, ale víko stejně neotevřu. Budu pomalu umírat. Spatřím boj mezi životem a smrtí. Při stejných šancích proběhne neobyčejný zápas, nebot přirozeně bude vítězit smrt a život, odsouzený k smrti, se bude jen marně rvát s nepřítelem, do poslední minuty však neztratí marnou naději. V bitvě, která se ted strhne, má život jedinou šanci, jak zvítězit: musí donutit mé ruce, aby otevřely víko truhly. Uvidíme, kdo z koho. Strašně to tu páchne naftalínem. Pokud zvítězí život, posypu věci v truhle machorkou… A už to začalo nemohu dýchat. Je to jasné, je po mně! Už pro mě není cesty zpět! Ale v hlavě? – Nic vznešeného! Dusím se!
Ach! Co to má znamenat? Ted se něco stalo, ale co vlastně? Nedokážu to pochopit. Cosi jsem zahlédl nebo jsem něco zaslechl?
Ach! Už zase! Můj bože! Nemohu se nadechnout. Zdá se, že umírám…
A co má znamenat zase tohle? Proč zpívám? Nebolí mě krk?… A kde je truhla? Proč vidím vše, co je v mém pokoji? A dokonce ležím na podlaze? Kde je truhla?
Člověk s tenkým krkem se zdvihl z podlahy a rozhlédl se kolem. Po truhle ani vidu. Na židlích a na posteli ležely věci vyndané z truhly, ale truhla nikde. Člověk s tenkým krkem povídá:
„To tedy znamená, že život zvítězil nad smrtí mně neznámým způsobem.“ (30. ledna 1937)

Co se dnes prodává v obchodech

Koratygin přišel za Tikakijevem, ale nezastihl ho doma.
Tikakijev byl zrovna v obchodě a kupoval tam cukr, maso a okurky. Koratygin postál před Tikakijevovými dveřmi a už se chystal napsat vzkaz, když tu vidí, že se Tikakijev vrací a nese kabelu.
Koratygin vykřikl:
„Už tu na vás čekám celou věčnost!“
„To není možné,“ povídá Tikakijev, „vždyf jsem z domu sotva dvacet minut.“
„No, o tom nic nevím,“ řekl Koratygin, „ale já už tu čekám celou hodinu.“ „Nelžete!“ řekl Tikakijev. „Že se nestydíte!“
„Vašnosto,“ povídá Koratygin, „dávejte si pozor na jazyk!“ „Myslím si…“ začal Tikakijev, ale Koratygin mu skočil do řeči:
„Jestli si myslíte…“ řekl, ale v tom mu do řeči skočil Tikakijev a povídá: „Ty jsi mi pěkný ptáček!“
To Koratygina tak rozběsnilo, že si prstem stiskl jednu nosní dírku a druhou se na Tikakijeva vysmrkal.
V tu ránu Tikakijev vytrhl z kabely tu největší okurku a udeřil s ní Koratygina do hlavy.
Koratygin se chytil za hlavu, svalil se a umřel.
Vida, jaké chlapácké okurky se dnes prodávají v obchodech!“ (19. srpna 1936)

Přidejte skřek