Tohle mi dneska vyprávěla Bea. Moje paní má ve škole kolegyni, správnou mladou Indku jménem Mutu.

A tahle Mutu dnes dostala předčasný vánoční dárek od jedné katarské žačky, Fatimy. Spousta místních rodin totiž v těchto dnech odjíždí na vánoční „prázdniny“, většinou do Londýna, a jejich děti nosí svým učitelkám do školy balíčky s nápisem Merry Christmas.

Musím se tomu smát, říkala pak v kanceláři Mutu. Samozřejmě mám z dárku radost. Ale sranda je, že ani jedna z nás nemá s Vánocemi nic společného. Já jsem hinduistka, ta holčička je Katařanka, takže muslimka jak poleno – a nese mi do školy vánoční dárek. Díky, křesťani!

No a to je celý. Věřte mi, tohle jde. Takhle to může fungovat. Dokud muslimské holčičky nosí hinduistickým učitelkám vánoční dárky a ty se nad tím šťastně usmívají, tak je svět v pořádku. Řeknu vám svoji zkušenost po X letech na Blízkém východě – lidi všech náboženství můžou být naprosto fajn. Můžu vám tady z fleku vyjmenovat tucet muslimů (a taky hinduistů a ateistů a katolíků), které absolutně miluju a šel bych za nimi světa kraj a ještě jako starý dědek na ně budou s láskou vzpomínat u krbu. Ale jedna podmínka musí být splněná: dělej si to svoje náboženství, ale nežer ho tak, abys ses kvůli němu mračil na jiné lidi nebo jim nedejbože chtěl ublížit. Kdokoli, kdo tu svou víru (nebo ideologii nebo národnost) prožívá tak, že kvůli tomu diskriminuje ostatní, tak je u mě totální kojot. Naopak jestli jsi schopný se úplně v pohodě usmát na člověka z druhého břehu, tak tu svou víru zřejmě děláš dobře. A úplně nejvíc miluju, když třeba židovský voják pomůže muslimskému dítěti nebo Arabové vzdají úctu dobrému Židovi – jo, takové věci se dějou a já jsem u toho byl – v takových okamžicích prostě víte, že TOHLE JE SPRÁVNĚ.

Bohužel na obou stranách ubývá lidí, kteří jsou schopní si podat ruku, což mě stran budoucnosti velice zneklidňuje.

Jak začnete lidi nenávidět hromadně, tak jste sami přešli mezi hajzly, čehož si zřejmě ani nevšimnete, tak vám to tady říkám.

Samozřejmě vím, že třeba ti muslimové jsou u nás teď strašně nepopulární. Nebudu vám lhát, v každém náboženství jsou i debilové a zrovna mezi muslimy je teď hodně těch kojotů, kteří to moc žerou a nejsou schopní se usmát přes plot a nechtěj dobrou věc. Má to spoustu důvodů, nechci se do toho teď pouštět, ale znám je – většina jejich zemí je totálně rozhašená, islámský svět je objektivně v krizi – myšlenkové, společenské, morální, všude mají milióny frustrovaných mladých mužů, kteří nemají do čeho píchnout – to vždycky zaručeně přináší trable – do toho se najde dost pěkně hnusných starších hajzlíků, kteří ty mladé kluky kázáními zblbnou a přivedou je k nenávisti, takže najednou mají do koho píchnout – to je všechno úplně špatně. ALE – správná cesta je to, co prožila ta Mutu. A co jsem psal. Usmát se na ty divné lidi z druhého břehu, pozdravit je na jejich svátek. Každého suďte jednotlivě, tohle je hajzl, tohle je dobrák – nezatraťte žádného dobráka jen proto, že se narodil do jiného dresu. Jak začnete lidi nenávidět hromadně, tak jste sami přešli mezi hajzly, čehož si zřejmě ani nevšimnete, tak vám to tady říkám. Jo a taky si tím vyrobíte dalši kojoty-nepřátele, kteří vám po tom krku opravdu půjdou, je to takový věčný kruh. Takže mír a vánoční dárky.

Původní odkaz na Fb. 3.4k lajků, 393+ sdílení.

1 komentář

Přidat komentář

Váš komentář
Jméno