Richard Dawkins: Příběh předka

„V době před 5 až 7 miliony let kdesi v Africe my, lidští poutníci, zažíváme mimořádné setkání. Je to Setkání 1, naše první seznámení s poutníky z jiného druhu. Přesněji řečeno ze dvou druhů, jelikož šimpanzi a bonobové už své síly spojili 4 miliony let „předtím“, než se s námi setkali. Společný předek, o kterého se s nimi dělíme, tedy Spolupředek 1, je naším dvousetapadesátitisícím praprarodičem.“ (142)

„Muž s početným harémem se snadno stane univerzálním předkem. Žena, u níž je pravděpodobnost, že bude mít velkou rodinu, nižší, potřebuje k dosažení podobného výkonu mnohem více generací. Dnešní nejlepší „molekulární hodiny“ skutečně ukazují, že Eva žila zhruba před 140 000 lety, zatímco Adam zhruba v době před 60 000 lety.

Adam i Eva představují jen čestné tituly, a nikoli jména konkrétních jedinců. Kdyby zítra zemřel poslední příslušník nějakého zapadlého kmene, žezlo, které Adam či Eva třímají, by rázem mohlo omládnout o několik tisíc let.“ (83)

Na tříbarevném principu fungují také barevné televize a monitory, bezpochyby proto, že jsou navrženy s ohledem na naše trichromatické oko. … Například tetrachromatické želvy by možná byly zklamány, jak nerealistické (pro ně) obrazy se vysílají v televizi či promítají v kině. (201)

„Náš pohlavní dimorfismus je sice nevelký, ale není nepopiratelný. … Ve většině fyzických sportů by každý ze stovky nejlepších mužů světa porazil každou ze stovky nejlepších žen.“ (271)

„Velbloudi se původně vyvinuli v Severní Americe. Odtud se teprve nedávno rozšířili do Asie a dál na Arabský poloostrov a do Afriky, patrně přes Aljašku, kde dali vzniknout velbloudům dvouhrbým z mongolských stepí a velbloudům jednohrbým ze žhavých pouští. V Severní Americe se uskutečnila také většina evoluce čeledě koňovitých, která tam však později vyhynula, a matoucí překvapení, s nímž původní Američané zareagovali na koně, které sem z Eurasie reintrodukovali neblaze proslulí conquistadoři, je o to dojemnější.“ (280)

„Pohlavní výběr má sklon – podle jedné platné matematické teorie – posílat evoluci libovolnými směry a situaci dovádět do absurdních rozměrů. (Barvy rajek, tvary ryb…) V kapitolách o lidské evoluci se objevila domněnka, jestli právě o tohle nejde i v případě náhlého zvětšení lidského mozku. Stejně tak vypadá také náhlá ztráta osrstění, dokonce i náhlý přechod na dvounohost.“ (341)

„Kytovci nejsou jen blízkými příbuznými sudokopytníků, kytovci jsou sudokopytníci, kteří mají blíž k hrochům než hroši ke kravám a prasatům.“ (261)

„Proč jsme přišli o srst? Mark Pagel a Walter Bodmer přišli s neobvyklou domněnkou, že absence ochlupení se u nás vyvinula kvůli omezení ektoparazitů, např. vší, a – ve shodě s námětem této povídky – jako pohlavně selektovaná proklamace nepřítomnosti parazitů. (342)

„Několik německých odborníků se podívalo na DNA vši dětské a šatní, aby zjistili, kdy k jejich oddělení došlo, a určili tak, kdy bylo vynalezeno oblečení. Vyšlo jim, že to bylo před 72 000 lety, plus minus 42 000 let.“ (343)

„Vši potřebují srst a Pagel s Bodmerem nejprve navrhli, že ztráta našeho ochlupení představovala značné snížení nabídky vších „nemovitostí“. … Zvířata jako slon a nosorožec, která jsou dost velká na to, aby jim bylo teplo i bez srsti, ji opravdu ztratila. Pagel a Bodmer navrhují, že jsme se srsti mohli zbavit díky vynálezu ohně a oblečení. Což nás okamžitě přivádí ke druhé otázce. Proč nám zůstala srst na hlavě, v podpaže a v ohanbí? Muselo to mít nějaké velké výhody. Je docela možné, že srst na hlavě chrání proti úpalu, který může být v Africe, kde jsme se vyvíjeli, velmi nebezpečný. Co se podpaží a ohanbí týká, ochlupení patrně napomáhá šíření účinných feromonů (vzduchem přenášených pachových signálů), které naši předci ve svém pohlavním životě dozajista využívali a které i my využíváme íc, než si mnozí z nás uvědomují.“ (343)

„Samice, které jde o pronikavé a důkladné přečtení kvality samcových genů, by udělala dobře, kdyby se soustředila na jeho mozek. Na mozek jako takový se podívat nemůže, a tak se zaměří na jeho dílo. A samci … budou tancovat, zpívat, lichotit, vyprávět vtipy, skládat hudbu či poezii, hrát a recitovat, malovat po stěnách jeskyní či po stropech Sixtinských kaplí. … Lidská mysl je z tohoto pohledu mentální obdobou pavího ocasu.“ (348)

„Hvězdice a další ostnokožci, kteří nám mohou připadat jako z jiného světa, jsou opravdu našimi relativně blízkými příbuznými. Příbuznější než hvězdice jsou nám pouhá čtyři procenta všech dalších živočišných druhů.“ (474)

„Samotný hmyz zahrnuje nejméně tři čtvrtiny všech živočišných druhů, dost možná i víc. Jak řekl Robert May, současný prezident Královské společnosti, podle prvního přiblížení jsou všechny druhy hmyz.“ (478)

„I (hlístic) je velká spousta, což nezapomenutelně zaznamenal americký zoolog Ralph Buchsbaum blahé paměti: Kdyby kromě hlístic z vesmíru zmizela veškerá živá hmota, náš svět by byl stále k poznání… stály by tu hory, kopce, údolí, řeky, jezera a oceány pokryté povlakem hlístic. … Dala by se rozeznat i místa, kde bývaly různé květiny a živočichové, a s dostatkem znalostí bychom podle původních parazitujících hlístic mohli dokonce určit i jejich druh.“ (480)

Vezmete-li krev a porovnáte molekuly proteinů nebo sekvencujete samotné geny, zjistíte, že mezi kterýmikoli dvěma lidmi z kterýchkoli různých míst světa je menší rozdíl než mezi dvěma africkými šimpanzi. Z toho bychom mohli usuzovat, že naši předci, nikoli však předci šimpanzů, nedávno prošli nějakým genetickým hrdlem láhve. Existují důkazy o jednom velmi těsném hrdle láhve – před nějakými 70 000 lety celou populaci tvořilo snad pouhých 15 000 jedinců -, které způsobila šestiletá „vulkanická zima“. po níž následovala tisíc let dlouhá ledová doba. Stejně jako děti mytického Noema jsme i my všichni potomky této malé populace, a právě proto jsme tak geneticky uniformní. Ještě užším hrdlem láhve a ještě později, zhruba na konci poslední doby ledové, prošli také gepardi.“ (508)

Rozdíly mezi rasami
Proč ostatní druhy vypadají poměrně jednotně, zatímco lidé se liší tak, že kdybychom se s nimi setkali někde jinde v živočišné říši, asi bychom se domnívali, že máme co do činění s příslušníkem jiného druhu? (514)

Není to jen tím, že si vlastních rozdílů všímáme víc
„Politicky nejpřijatelněji bychom to mohli vysvětlit tak, že příslušníci kteréhokoli druhu jsou k rozdílům v rámci vlastního druhu citlivější. … Významný americký psycholog H. L. Teuber chtěl tento typ teorie na úrovni jedné rasy potvrdit, proto požádal jednoho čínského doktoranda, aby se pustil do výzkumu s tématem „Proč si obyvatelé Západu myslí, že Číňané jsou si podobnější než obyvatelé Západu?“ Po třech letech intenzivní práce došel čínský student k tomuto závěru. „Číňané jsou si skutečně podobnější než obyvatelé Západu!“ (514)

Jedním z důvodů je diverzita prostředí
„Těžko si představíme nějaký jiný druh, který tak dobře prospívá od tropů po Arktidu, od hladiny moře po Andy, od vyprahlých pouští po promáčené džungle a přes cokoli mezi tím. … Je pravděpodobné, že takový regionální tlak by postihl zejména vnější znaky, jako je barva kůže, zatímco většinu genomu by nechal netknutou a uniformní.“ (515)

To ale nestačí, dalším důvodem je opět pohlavní výběr
„Patří sem i geny zodpovědné za vnějškově viditelné „nálepky“, jakou je např. barva kůže. Znovu se domnívám, že za touto zvýšenou rozlišitelností stojí pohlavní výběr, zejména u lidí, jelikož právě náš druh je tak úzce spjatý se svou kulturou. … Viditelné rozdíly, díky kterým naši předkové dávali přednost příslušníkům vlastní skupiny, byly proto zcela neúměrně posilovány, až se z nich staly skutečné genetické rozdíly mezi námi.“ (516)

„Haeckel byl vášnivý darwinista, který se Darwina vydal i navštívit (což tento velký muž nesl s nelibostí). Byl to také vynikající malíř, zapálený ateista (Boha cynicky nazýval „plynným obratlovcem“) a oddaný zastánce dnes již staromódní rekapitulační teorie: „Ontogeneze rekapituluje fylogenezi“ neboli „Vyvíjející se embryo šplhá po vlastním stromě života.“ (616)

„(Termiti) na jednotku plochy představují dvakrát víc biomasy než putující stáda pakoňů v Serengeti a Masai Maře, ta jejich je však rozložená po celém tropickém pásmu.“ (663)

„U primitivnějších (tj. „švábovitějších“) termitů, jakým je i Mastotermes darwiniensis, tvoří až třetinu jejich čisté hmotnosti pestrá fauna mikrobů včetně eukaryotických prvoků nebo bakterií.“ (665)

Přidejte skřek