Ruka

Asi před 10 dny jsem se dost praštil do pravé ruky. Každý večer jsem si to ledoval, ale moc to nepomáhalo.

Žena do mě furt hučela, abych šel do nemocnice. Já jsem nad tím vždycky jen mávnul rukou – pak jsem si ji ledoval ještě víc. Správný muž raději zemře čestnou smrtí, než aby hledal povrchní úlevu u doktora. Po třech dnech jsem si to ovázal, abych se vyhnul podávání rukou v práci – jeden takovej bodrej říďa ze Salesu mi tou špatnou rukou tak zalomcoval, že jsem si jeho stisk detailně pamatoval ještě druhý den. Žena do mě zase hučela, abych šel k doktorovi. Já jsem zase jen mával rukou – pro jistotu už tou druhou. V pátek jsme pak jeli na pláž. Tam se mi stala taková nehoda – vylezl jsem na korbu auta, zvedal jsem víko, ale jak jsem měl tu pravou ruku míň šikovnou, tak mi na ni to víko spadlo a vyvrátilo mi přesně ty dva prsty, do kterých jsem se předtím praštil. Asi minutu jsem pak ležel na korbě a snažil se neproklínat Boha tak hlasitě, abych z toho neměl nějakej trest smrti nebo tak něco.

Po zbytek dne jsem si pak ruku chladil v moři. Žena přepnula hučení na maximum – asi jako když nalétávaly bombardéry na Drážďany. OK, v sobotu ráno jsem jel do té zpropadené nemocnice. Rentgen. Doktor kouká na snímek a říká, pane, vy jste blázen, vy máte zlomený zápěstí, tuhle kost máte vybočenou o centimetr a už deset dní vám to srůstá blbě. OK, říkám, proto mi tak nesedělo to podávání rukou. A on – když to necháme takhle srůst, do konce života už neohnete ty dva prsty. Rozhodnutí je na vás, ale já bych doporučoval zákrok. Já bych to nechal, říkám, já tyhle dva prsty zas tolik nepotřebuju. Už je mi 40, akceptuju, že defekty se budou kumulovat. Žena se na mě jen podívala a řekla doktorovi – bereme zákrok.

OK. Hned mě vzali, včera mi dali plnou narkózu, znovu mi tu ruku zlomili a tentokrát ji dali nějak líp dohromady. Teď už to prý bude srůstat správně. Fotka je z mého pokoje – mají tady k pokoji i takový extra obýváček, takže u vás může být třeba rodina nebo tak. Až na to lámání rukou je to tu pěkné.

No a co nás příběh učí: ožeňte se. Mít vedle sebe ženu prodlužuje muži život. Sice ten život bude složitější a furt do vás někdo bude hučet, ale o to dýl to bude trvat. Díky, Beo.

Takhle vypadá nadstandardní pokoj v nemocnici Al Ahli. Normální cimry měli všechny obsazené, tak nás zdarma šoupli do tzv. VIP.

Qatar Al Ahli hospital VIP room

Jídlo bylo překvapivě dobré – kuřecí curry, cheesecake a spousta zeleniny, kterou jsem samozřejmě nechal.

Katar nemocnice Al Ahli

2 komentáře

  1. Pokr napsal:

    Brzo se uzdravte! Samozřejmě mi je Vaše ruka tak nějak fuk :D :) Ale bez tý jedný by se blbě psalo a fotilo a museli bysme strašně dlouhooooo čekat na další úžasný příspěvky na Vašem blogu! Mějte se parádnicky! (jak říká každej den náš účetní :))

  2. filipika napsal:

    Já to úplně chápu! Taky jsem byla rozhodnutá si nechat uhnít osmičku vpravo nahoře v puse, ale nakonec se asi dobrovolně posadím na křeslo a budu sledovat, co za řezničinu se mnou při trhání provádějí. Jsem ženská, takže jsem si to do hlavy nahučela sama:)) Ať rychle srůstáte!

Přidejte skřek