„Podle jednoho odhadu převyšují paraziti volně žijící druhy v poměru 4:1. Studium života je tedy z valné části parazitologie.“ (17)

„Chvějící se provázky masa – dnes jim říkáme vlasovci medinští (Dracunculus medinensis) – byly možná těmi ohnivými hady, kteří podle bible trápili Izreality v poušti. … Nedali se vytáhnout z kůže jedním tahem, protože hrozilo, že se přetrhnou, zbylá část v těle odumře a způsobí smrtelnou infekci. Obvyklým postupem, jak se jich zbavit, bylo čekat několik dní, pomalu je natáčet na klacík, otáčku za otáčkou, a držet je při životě, dokud nebudou venku. Ten, kdo vymyslel tento postup, je už tisíce let zapomenut, ale jeho vynález se pravděpodobně zachoval v symbolu medicíny známém jako caduceus: dvou hadů obtáčejícíh se kolem hole.“ (20)

„Ve vnitřnostech kachny může žít čtrnáct druhů parazitických červů (počet všech jedinců dosahuje v průměru 22 000 na jednoho hostitele.) (56)

„Poslední fáze – opuštění hostitele – je nejdůležitějším krokem v životě parazita. … Proto musí být lidé vyšetřování na elefantiázu v noci. Dospělci vlasovců žijí v lymfatických cévách a larvy, které produkují, se stěhují do krevního řečiště a tráví většinu svého času ve vlásečnicích v tkáních hluboko uvnitř těla. Aby mohla larva dospět, musí být nasáta komárem, který létá v noci. I když jsou červi hluboko uvnitř těla, jsou schopni rozpoznat denní dobu – pravděpodobně cítí změny teploty těla hostitele – a přesunou se do cév pod kůží, kde je komár může nasát. Kolem druhé hodiny ranní se červi, kteří zůstali v hostiteli, začnou stěhovat zpět do vnitřních tkání hostitele a čekat na další soumrak. (59)

„Například lidský plod nemá svůj vlastní imunitní systém. Je chráněn pouze matčinými protilátkami, které procházejí placentou. Matčiny lymfocyty T mají zakázáno vstupovat do plodu, protože by jej považovaly za obrovského parazita a usmrtily by ho. Matčiny protilátky dobře chrání embryo před virem chřipky nebo bakteriemi Escherichia coli, neochrání je však před toxoplazmou. Na to by plod potřeboval lymfocyty T, aby ji zahnaly do cyst. Proto je pro těhotnou ženu tak nebezpečné nakazit se toxoplazmou.“ (75) (Toxoplazma má za hostitele kočku, proto odvěká averze žen vůči kočkám?)

Motolice posílají nakažené mravence v noci ven z mraveniště zakousnout se do nejvyšších stébel trávy, aby je tam spíš spásl konečný hostitel motolic – kráva. (90)

O krutosti parazitů
„I plži mohou být drasticky obětováni, pokud je nakazí motolice Leucochloridium paradoxum. Konečnými hostiteli tohoto parazita jsou ptáci. Aby parazit upoutal jejich pozornost, vleze do průhledných plžích tykadel. Pruhované motolice prosvítající v tykadlech vypadají jako housenky – snadno pak přilákají hladového ptáka.“ (fotopříloha)

Člověk jako parazit Gaie
„Parazit, který se sým nekontroluje, je na cestě do záhuby a může s sebou strhnout i hostitele. … Skutečnost, že většina druhů na zemi žije parazitickým způsobem života, nám však napovídá, že se to tak často neděje.“ (220)

„Být parazitem není žádná ostuda. Vždyť se tak stáváme členy váženého cechu, který je na této planetě od jejího dětství a vyvinul v nejúspěšnější formu života.“ (220)