Články označené štítkem Itálie

Sicílie a Malta

Před koncem prázdnin jsme si zajeli na Sicílii, protože máme moc rádi Itálii a protože dětem se stýskalo po moři a po „nejlepších špagetách v životě“, co tam jednou jedly.
Číst dál »

Milano

Bea a Timi v ráji žen – nákupní galerie Vittoria Emanuela II

Nákupy v Miláně, Beata Jarošová
O víkendu jsme byli v Miláně a bylo to pěkný. Nevím, jak to ta Itálie dělá, ale vždycky nám zvedne náladu. Já jsem si užil skvělou zmrzlinu jako vždycky. Timi si dala podle vlastních slov nejlepší špagety v životě (v restauraci Da Puccini, na TripAdvisoru 3. nejlepší z 2011 milánských restaurací, přitom sakra rozumné ceny), Bea si užila nakupování, no a Martínek dostal aspoň plyšovou želvičku. Od hodných prodavaček za to, že jim v obchodě vyhláskoval značku a přečetl všechny cedulky v okolí. Italky běhaly okolo, spínaly ruce a volaly Tre anni, tre anni. Kluk holt čte rád, stejně jako kdysi Timinka. Když jsem ten úspěch viděl, chtěl jsem ještě stejný trik zahrát třeba v obchodě Gucci, ale kluk se nějak nemohl dostat přes G, takže nemám nic.

Na fotkách je hlavně Dóm, Galerie Viktora Emanuela II., hrad Sforzů (Castello Sforzesco) a trochu překvapivě i běžkaři na umělém sněhu v parku Sempione.

  • Galleria VIttorio Emanuele II
  • Galleria VIttorio Emanuele II
  • Galleria VIttorio Emanuele II
  • Castello Sforzesco
  • Castello Sforzesco
  • Duomo
  • Duomo
  • Castello Sforzesco
  • Castello Sforzesco
  • Duomo
  • Duomo
  • Milano

Terst

Řekli jsme si, že je nejvyšší čas, aby Martínek spatřil moře. A taky už jsme všichni měli po zimě chuť na pořádnou zmrzlinu. A tak jsme sedli do auta a skočili na víkend do slovinské Lublaně a italského Terstu. To je jedna z výhod Budapešti – za dvě hodiny jste ve Slovinsku a odtamtud už je všude blízko.


Fasáda domu, na který jsme čučeli z okna lublaňského hotelu. Přišlo mi to jako nejfotogeničtější věc v celé Lublani.

Lublaň je příjemné malé městečko. Celkem tam chcíp pes, ale chcíp tak nějak elegantně. Vůbec celé Slovinsko je mile upravené a na první pohled v cajku. Ale co si budeme povídat, ten pravý život začne až v momentě, když překročíte hranice do Itálie. Sjížděli jsme serpentiny k Terstu a ve vzduchu bylo najednou opravdové jaro, všude vůně, květy, troubící malá auta a taková ta radost, která je jen ve Středomoří.


Zmrzlina byla báječná.


Mrkli jsme se i na slavnou vilu Miramare, podle které jsou pojmenovány stovky skromnějších nemovitostí po celém světě. Je to pěkné místo. Tehdá holt ještě byly k dostání pořádný parcely.

Celkově to byla super cesta a zase nám připomněla, že k stáru bychom byli asi nejšťastnější v nějakém šikovném domečku v severní či střední Itálii. Hlavně Bea to tak cítí. Já jsem dřív chtěl spíš do Rakouska, ale tak nějak čím dál tím víc dávám Bee za pravdu. Však uvidíme.

Itálie 2007

Vrátili jsme se z 14denní cesty po Itálii. Týden jsme byli na hradě v Toskánsku, pak jsme přejeli do Říma a nakonec jsme strávili jeden den u moře. Ne že bychom byli takoví plážoví líhani, ale chtěli jsme Timi ukázat velkou vodu.

Koukněte se na celou galerii sem.

Nějak to všecko klaplo a nakonec z toho byla nejlepší dovolená, jakou jsme kdy měli. Zvlášť to Toskánsko! Léta jsme snili, že penzi strávíme v Provence, ale po téhle cestě jsme změnili názor – Toskánsko teď vede o pěkně velká prsa.

Počasí se nezkazilo ani na pět minut, byl přesně ten suchý hic, který nejvíc miluju. S bydlením jsme měli taky šťastnou ruku – v životě jsem nebyl v milejším prostředí než na Castello di Meleto. Teď už se tam budeme chtít pořád vracet. Krajina nádherná, lidi milí, památky úžasné, zmrzlina famózní, silničky s vynikajícím asfaltem – co víc by si člověk mohl přát?

Timi byla zlatá a výlet si hrozně užila. Největší problém celé cesty paradoxně představovaly malinké tříkolové náklaďáčky Piaggio. Timi z nich měla hrůzu, protože ona vůbec nemá ráda nedokonalé věci, rozčilí ji skvrnka na tričku, prasklinka ve dřevě. Pořád opakovala, že jedno kolečko chybí, že ho pán zapomněl vrátit (ona teda říkala nincs egy kereke, a bácsi elfelejtette visszatenni), takže jsme každé Piaggio museli obcházet velkým obloukem. Byli byste překvapený, kolik jich v Itálii je. Ostatně to taky uvidíte na fotkách. Na druhou stranu Timi fascinují skútry a motorky, takže ve městech jako Florencie nebo Řím měla pravé eldorádo. Bylo to prostě pěkný.

Malá ochutnávka fotek je tady

Dolce far niente

Práce je samozřejmě matka pokroku a děsně ušlechtilá záležitost, ale co naplat – dovolená je přece jen ještě o chloupek lepší. Takže i my vyrážíme v pátek na vytoužený dvoutýdenní urláb a doufáme, že si to pořádně užijeme.

Meleto

Kam jedeme? Do mého oblíbeného Toskánska, protože se tam hezky žije a protože je to ráj pro všechny krajinkáře. Pronajali jsme si domek na zámku Meleto, který je na vrcholu kopce přímo uprostřed vinic Chianti. Vrátíme se 20. července a snad budou i nějaký fotky.

Cestička

Počátkem července jsme si udělali pětidenní výlet na moje oblíbená místa v Alpách. Stará známá Grossglockner Hochalpenstrasse, nově objevená Nockalmstrasse (která se mi líbí snad ještě víc) a konečně i průsmyk Giau nedaleko Cortiny d’Ampezzo v Itálii. Cesta byla parádní, jen fotky moc nevyšly. Na všechna klíčová místa jsem se bohužel dostal kolem poledne, kdy je světlo na draka. Ňák mi to ani nevadí, užili jsme si stejně.

Serpentiny na Edelweissspitze. Cedule říká: „Zatáčka 4, 2536 m. n. m.“

Edelweissspitze

Pod Grossglocknerem

Grossglockner - jezero

Timi u jezera

Timi u jezera

Panorama na Edelweissspitze

Grossglockner panorama

Passo Giau

Passo Giau panorama