„Někteří se specializujou na to, že chodí celý život nazí, říkají tomu: … Být oblečen prostorem…“ (235)
Články označené štítkem Kahuda
„Dvakrát týdně spouštím mlýn na kosti. Když přivezou nám urny a je zapotřebí připravit popel k rozptylům. … Otřásá se podlaha, když melu nebožtíky. Za pár minut je z té hrubé drti lehounky prášek. Moučka, co ji dech rozfouká. Taky mám ty umrlce všude kolem. Ve vlasech, v šatech, nos zalepený popelem. Plivu sladké, pěnivé sliny. Ani si už nemeju ruce. Potažený kostní moučkou svačím svoje rohlíky a bezmyšlenkovitě zírám na protější stěnu. Jako můj mistr. Jako všichni.“ (343-344)
„Mužščíny a mužatky vřeštěli na horské dráze. Spolu s tím se ozýval cukrovou vatou zdušený pláč jejich malých jedinců, kterým se říká – ratolest.“ (393)
„Petr Kratochvíl povídá: „… Být rolníkem v Pádské nížině. V zamženém letním jitru kráčet po cestě v polích…“
Jan Beneš: „Mít samopal, … velkýho ptáka, … bejt bohatej, … blbej, veselej.“ (79)
„Jednou jsem byl v lesích u Labe. Tu jsem slyšel jakoby hodně vzdálený, slaboučký křik. Takový smutný nářek… Jako když někdo volá o pomoc… Šel jsem za tím volajícím hlasem… Po dvou kilometrech jsem si uvědomil, že mi to pískají chlupy v nose…“ (82, poslední slova)
Černý Petr
Domek
Fotky
Reklamy
Vosa na jazyku
