Konec roku jsme strávili v Szatmáru, což bylo samozřejmě víc než fajn. O jedinou kaňku jsem se postaral sám, když jsem cestou domů přejel toulavého psa. Sorry, hochu, mrzí mě to! Nejsem zrovna fanda na divoké psy (v roce 2000 nás s Beou v Baile Herculane napadla celá smečka takových dingů), ale ztraceného života je mi samozřejmě líto. Teď přijdu do pekla nebo mě za trest přejede nějaký Pražák, což vlastně vyjde na stejno. No, zpátky k Silvestru: město Szatmár uspořádalo i malý ohňostroj, který vůbec nebyl špatný.