Jared Diamond: Třetí šimpanz

Podle čeho se lidé párují
„Nejvyšší korelační koeficient, obvykle kolem hodnoty +0,9, se objevuje u náboženství, etnické příslušnosti, rasy, sociálního a ekonomického postavení, věku a politických názorů.“

„Druhý nejvyšší korelační koeficient – obvykle kolem +0,4 – se objevil u osobnosti a inteligence, například u stupně extroverze, pořádkumilovnosti či IQ.“

„V průměru jsou si manželé sice málo, ale statisticky významně podobní v téměř každém zkoumaném tělesném znaku.“ (103)

„Koeficient pro tělesné znaky činí v průměru +0,2. U několika tělesných znaků je korelace ještě vyšší než 0,2, například neuvěřitelných 0,61 u délky prostředníku. Byť možná nevědomě, ale na partnerech nás zajímá víc délka prostředníku než barva vlasů či inteligence!“ (104)

O přechodu k zemědělství
„Pečlivá analýza tohoto přechodu vede však k jinému závěru, a to, že příchod zemědělství většině lidí přinesl infekční nemoci, podvýživu a zkrácení délky života. (139)

O kreolštině a pidžin
Pidžin – primitivní hatmatilky, kterými se domlouvají dospělí z různých jazykových skupin (např. rusonorsk – pidžin jazyk, užívaný v 19. století ruskými a norskými rybáři při výměnném obchodu – 159) Kreolské jazyky vznikají kreolizací z pidžinů – když děti slyší pidžin rodičů, přidají gramatiku a vytvoří nový, celkem plnohodnotný jazyk.

„Má-li Bickerton pravdu, že jsme při narození částečně předprogramováni s nastavením na kreolštinu, které může být přebito pozdější zkušeností, pak by se dalo očekávat, že by se děti kreolštině podobné prvky jejich jazyky učily dříve a snáze než prvky, které kreolské gramatice neodpovídají. Snad proto je pro anglicky mluvící děti tak těžké naučit se zápor. Neustále totiž trvají na „kreolském (nebo například českém) dvojím záporu, jako je ve větě „Tohle nikdo nemá.“ Stejně by bylo možné vysvětlit potíže anglicky mluvících dětí se slovosledem v otázkách. (164)

O domnělých rozdílech mezi zvířaty a lidmi
„Některé z našich stinných stránek, například schopnost vraždit, byly nedávno dokumentovány u celé řady živočišných druhů, genocidní chování bylo prokázáno u vlků a šimpanzů, znásilňování u kachen a orangutanů a organizované válčení a otrokářské nájezdy u mravenců. (169)

Proč Evropa dobyla Ameriku a svět a ne naopak? Protože měla lepší zvířata k domestikaci.
„Proto se domácí zvířata v Austrálii ani v Americe nikdy nestala zdrojem bílkovin (s výjimkou And, ale i tam byl jejich přínos mnohem menší než ve Starém světě). Žádný původní americký či australský savec nikdy netahal pluh, káru či válečný vůz, nikdy nedával mléko ani na svém hřbetě nenosil jezdce. Civilizace Nového světa se vlekla jen s pomocí lidské síly, zatímco stará Evropa byla poháněna silou zvířat, větru a vody. (235)

Kdy se rozštěpila protoindoevropština
„Jazyk každých tisíc let obměňuje přibližně 20 % své základní slovní zásoby. (253)

„Patrně nejranějšími významnými vynálezy BEZ protoindoevropských názvů jsou válečné vozy, které se rozšířily mezi lety 2000 a 1500 př. n. l., a železo, které se začalo ve velké míře používat v letech 1200-1000 př. n. l. … Mezi staré objevy, které mají pojmenování v protoindoevropštině, patří názvy jako „ovce“ a „koza“, neboť tato zvířata byla domestikována už kolem roku 8000 př. n. l., skot (včetně jednotlivých slov pro krávu, býka a vola), domestikovaný kolem roku 4000 př. n. l., a pluj, vynalezený zhruba v době, kdy byli domestikováni koně. Nejmladším datovatelným vynálezem s protoindoevropským názvem je kolo, vynalezené kolem roku 3300 př. n. l. (254)

„Protoindoevropštině nejpodobnějším moderním jazykem je litevština. Nejstarší dochované litevské texty, z období kolem 1500 n. l., obsahují stejně vysoký podíl protoindoevropských slovních kořenů jako texty v sanskrtu o téměř 3000 let dříve.“ (257)

Přidejte skřek