Rodina v Kataru

Už dva týdny mám v Kataru rodinu a je to paráda. Konečně je zase legrace a konečně zase ve tmě šlapu na malá autíčka zapomenutá na podlaze. Nějak mi to chybělo.

A bordelu na zemi bude ještě víc, protože dneska přijede 400 kilo knížek a hraček, co Bea poslala letecky. Zvlášť Timi se těší, protože z ní roste děsná čtenářka a potřebuje každý den novou knížku. A iPad prostě nemá tu vůni.

Ke své velké radosti musím říct, že se tu dětem i Bee líbí. Bál jsem se; nemuselo to tak dopadnout, každej člověk je jinej. Ale Mani už teď říká, že se mu v Kataru „líbí nekonečno“.

Koupat se chodíme každý den – ve všední dny do bazénu, o víkendech k moři. Tuhle fotku jsem pořídil telefonem hned druhý den po jejich příjezdu. Je to veřejná pláž Katara, asi 5 minut autem od našeho domova.

Katara Beach kids

Zajeli jsme se podívat i na místo, kterému se tady říká Sealine. Duny tu jdou až k moři a lidi tu rádi táboří pod širým nebem. Timi hrozně bavilo šplhat na duny a zase sbíhat dolů.

Duny v poušti Katar Sealine

Děti jsou šťastné, že zase vidí slunce. V Čechách za celou zimu viděly jen asi tři fotony, jak jsem slyšel. Já jsem zase rád, že jsem je sem dostal už v březnu, kdy je ještě relativně chladno. Teploty jsou teď kolem třicítky, maximálně bylo zatím 36. Děti si tak můžou den po dni zvykat na léto, kdy tu bude podstatně víc. Tady si sluníčka užívá Timi.

Tímea Jarošová na duně

I Mani je s rozměry pískoviště spokojen.

Martin Jaroš poušť Katar Sealine

Mani a Bea.

Děti na poušti

Takhle se řádí na dunách. Musím říct, že bych si sem tu čtyřkolku taky pořídil.

Čtyřkolky v dunách

Zajeli jsme se podívat na umělý ostrov Perla, jestli by se nám tu líbilo. Pronajímají se tu byty i domy, i když dům na Perle bychom si samozřejmě lajsnout nemohli. Je to tu krásné a marína je určitě nejlepší, jakou jsme kdy viděli. Ale přece jen si myslíme, že za náš West Bay to nevyměníme. Perla je až moc snobská a dospělácká. Tady zrovna zbídačení rezidenti vyjíždějí z budovy garáží vpravo.

Qatar The Pearl

A tohle už je z včerejška. Timi leze po skalách u opuštěných plážiček poblíž Fuwairit Beach na severu Kataru. I tady se nám strašně líbilo.

Timi Jarošová Fuwairit Beach Qatar

Ještě bonusový obrázek z Katary. Artista a arabští kluci.

Katara artist

Čerstvá aktualizace z dnešního rána – přivážejí nám věci! Tahle krabička prý váží čtyři metráky. Firma nám hradí buď námořní kontejner o délce 20 stop, nebo leteckou dopravu do 240 kg na osobu. Rozhodli jsme se, že při stěhování do Kataru půjdeme raději do letecké dopravy, protože sem nepřesouváme tolik věcí (i v ČR musí zůstat vybavená domácnost) a chceme je tu mít rychle. Zpátky do ČR to jednou pošleme kontejnerem. Stěhovací služba se vzorně postarala o veškeré balení i o celní formality a k naší věži přijeli na minutu přesně.

Stěhování Katar

15 komentářů

  1. Adam napsal:

    ty jo, marně přemýšlím co bych do 200kilo narval, když vezmu v potaz, že byt je zařízen. To musí bejt půl městský knihovny, ne ?:)

  2. Jana napsal:

    a budete se tedy stěhovat ? nebo zůstanete ? Jinak dětem určitě sluníčko prospěje a jsou to moc krásné fotky jen tak dál :)

  3. Filip napsal:

    Jak vidím, další Češi v Kataru – vítejte :-) já už pracuji v Doha skoro rok, od června 2012. No vlastně už tady pomalu končím. Sluníčko je fajn, už teď o víkendu bylo 38°C a bude hůř, v létě je to peklo. Až začne těch každodenních 45-48°C ve stínu, kdy se dá vyjít ven až tak 2 hod. po setmění (to už je venku jen tak kolem 38°C), tak to už budu doufejme natrvalo doma. Jedno léto tady mi stačilo :-)

    • admin napsal:

      Jasně, chápu. I když v našem případě teplo asi nebude to nejhorší. Současné teploty nám velmi vyhovují a vyšší taky snesem. V předchozích letech jsme v regionu několikrát byli v červnu, v červenci a nikdy nám to nepřišlo jako problém. Já třeba vyloženě nesnáším českou zimu a vůbec všechno do 20 stupňů, naopak opravdu dobře se cítím až kolem těch čtyřicítek. Počítám, že až odsud budeme jednou utíkat, nebude to kvůli počasí, ale spíš kvůli tomu, že třeba nebudu moct docilovat výsledků, na které bych byl hrdý, a to kvůli chaosu a spoustě jiných důvodů. To čekám spíš.

  4. Filip napsal:

    Taky rozumím. Jsem zvědavý, co sem budeš psát za cca půl roku. Zvyknout se dá na všechno … a vlastní zkušenost je nepřenositelná :-) Když loni v září každodenní teploty po 3 měsících konečně trošku poklesly někam ke 40°C, tak se mi to už taky zdálo příjemné a super na výlety. Snad odsud nebudete muset „utíkat“.
    Jinak jsem při čtení tvých příspěvků přesně viděl sám sebe loni v červnu, když jsem se tu prvně procházel po Al Corniche a udivovaly mě v Kataru úplně stejné věci. Akorát jsem nikdy nenašel čas a motivaci to sepsat (a konec konců bych to ani takhle zdokumentovat nedokázal). Fotky na webu pro příbuzné a kamarády bylo z mé strany maximum. Zdraví „soused“ z West Bay :-)

    • admin napsal:

      No jo, to já jsem taky zvědavej, co budu říkat za půl roku. Ale byl bych moc rád, kdyby teploty byly můj největší problém. Ale to asi nebudou. Rodina bude přes léto hodně v ČR, takže jim teplo vadit nebude. No a já jsem z určitých důvodů necitlivý na vysoké teploty (Google: Asperger). Nebo možná přesněji mám nějakou úchylku, která vysoké teploty vyhledává. Nikdy nehledám stín a na ulici jdu vždycky po slunečné straně. Auto zásadně parkuju na slunci – celý život. I tady v Kataru si rád sednu do vyhřátého auta, na které pralo slunce několik hodin. Miluju ten pocit pece v prvních sekundách. Připadá mi to takové nějaké očišťující, všechno zlý se vypálí, rýma přejde. Mám to prostě rád. V ČR jsem si v autě i při největších červencových vedrech topil. Ale to se nedá vysvětlit, i moje manželka z toho byla zhrozená, i když na to přišla.

      To spíš ta práce. Zatím to vidím tak, že život v Kataru je fajn a je na to na pár let zkušenost k nezaplacení, člověk tu i vydělá nějaké peníze, ale to naprosto zaslouženě, protože práce je stresující a člověk si musí odpustit určitou kvalitu, kterou doma očekával.

      PS Například toho píšu z Bejrútu a je to peklo, jaká je tu zima, už se těším zpátky do Dohy.

      • Findalf napsal:

        To jako ze vazne? Tak tuhle diagnozu bych urcite u sefa marketingu, brandu nebo komunikace nehledal. Hats off!

        • admin napsal:

          V něčem je to dobrý, v něčem zase ne. Naštěstí můžete mít hodně lehkou variantu, nebo taky těžší, takže to má řadu odstínů. A ty problematičtější se člověk po letech naučí trošku skrývat. U dětí jsou ještě hodně vidět, ale věkem se to zlepšuje. Já to vidím i na dcerce…

          • Marcipan napsal:

            Moc díky za tenhle příspěvek. Zajímalo by mě, kdy ses tuhle diagnózu dozvěděl. Jestli se ti spíš ulevilo. A v kolika letech je podle tebe vhodné říct dítěti, že za svou odlišnost – výjimečnost nemůže?

          • admin napsal:

            2 Marcipan: Jo, to byla docela historie. Já jsem si to paradoxně uvědomil až s narozením dcerky. Když byla maličká, měla některé zajímavé projevy – třeba hyperlexii, tzn. od 8 měsíců byla fascinovaná písmeny a jen písmeny a v den svých 2. narozenin četla i psala prakticky celou abecedu. Stále se jí držely určité mánie – například jsme každý den museli kupovat mýdlo, už jsme jich měli stovky nepoužitých; ona je pořád třídila do řad podle barev. Tak jsem si o tom na internetu něco četl a narazil jsem na vyprávění jedné maminky, která popisovala podobnou situaci, a že její dcera je aspík, že to u nich je, jako obvykle, po otci, který celý život jí jednu snídani atd. atd. Ale počkat, povídám, vždyť já už 20 let jím k snídani jen jedno jídlo a vozím si přísady i na zahraniční cesty, protože nesnáším změny. No a spousta dalších příznaků taky seděla – vždycky jsem slyšel sebemenší šelest a vlak přijíždět 30 sekund před tím, než ho slyšeli či spatřili ostatní, na druhou stranu nevnímám horko, necítím nic kromě benzínu, no a samozřejmě celé roky důsledného zvykání si na sociální život…

  5. Marcipan napsal:

    Einstein měl zas 20 stejných košil…

  6. Candy napsal:

    Amazing! That’s a sand hill at a beach, or a desert? And your kids have grown so much. They’re gorgeous!

  7. Linda napsal:

    Dobry den,
    vyzera to ze my sa stahujeme do Kataru v decembri – 12ty mesiac.) Manzel dostal pracovnu ponuku. Prosim, vedeli by ste mi poradit ako by to bolo kedze planujeme rodinku? Da sa ze by som rodila aj tam? Taketo informacie neviem najst nikde na internete.
    Dakujem krasne za rady.

    • admin napsal:

      Dobrý den, blahopřeju. Určitě je možné rodit i tady, nemocnice jsou na překvapivě dobré úrovni (tedy přístup je naprosto excelentní, nejlepší, co jsem v životě zažil). Ale přesto mám tak trošku pocit, že většina kolegů – Ćechů či třeba Maďarů – odjela na porod domů. Radši se zeptám. Důvodem může být například i to, že porod nemusí být hrazen zdravotním pojištěním. Například na mé kartičce pojištění z práce jsou věci jako: zuby ano, porod ne. Nebude to asi nijak extra drahé, ale dovedu si představit, že mnozí raději zadarmo doma. Ale jinak to není problém, znám tu řadu lidí, jimž se narodilo dítě až během pobytu v Kataru, je to naprosto ideální na angličtinu a tak, ale kde měli porod, to se musím zeptat. Víc bude asi vědět Bea, já jí zítra řeknu.

  8. Daniel napsal:

    Dobrý den,chystám se v lednu 2014 odcestovat do Kataru za prací,Naše firma dostala zakázku na montování oken a hliníkových fasád.Pravděpodobně to je spojené s výstavbou stadionu.Chtěl bych se zeptat,,jsem OSVČ a slíbený výdělek je kolem 120 000 hrubého měsíčně´´.Jaké tam jsou podmínky pro evropského dělníka? V médiích se dočítám,že dělníci,,Indové,Makedonci a lidé z blízkého východu mají katastrofické podmínky a výdělky´´.Máte-li nějaké informace,můžete prosím odpovědět?Děkuji

Přidejte skřek