Svatba a la turca

Včera se mi poprvé poštěstilo dostat se na pravou tureckou svatbu. Ženil se můj kolega Can (čti Džan), který je v civilu specialistou na retailovou komunikaci. Zlatej kluk. Svatbu měli státní, takže jsme do žádné mešity nešli. Škoda, bylo by mě to zajímalo. Ale i tak to bylo super. Díky své maďarské manželce jsem na hlučné svatby zvyklý, ale tohle samozřejmě překonalo všechna moje očekávání. Bylo tam tak 200-300 lidí (malá městská svatba, na vesnici by prý hostů bylo mnohem víc) a všichni si se mnou strašně chtěli povídat. Mluvili jen turecky, ale zato hodně plynně. Po obřadu si všichni stoupli do řady a jali se gratulovat šťastnému páru. Každý přitom navlékl nevěstě jeden zlatý náramek jako dárek. Tak se v Turecku tradičně předává bohatství – v podobě zlatých kroužků na ruce a na nohy. Vypadá to asi tak:

Na ženicha se zase připichují stodolarové (a padesátilirové) bankovky:

Holt jiná země, jiný mrav. Ale byl to prima zážitek a mí turečtí přátelé opět osvědčili svou fenomenální pohostinnost.

2 komentáře

  1. Jonatan napsal:

    Prepacia mi, pan administrator, ze pisem sem, ale e-mail som akosi nenasiel…
    O co mi ide – kedysi (zial pomerne neskoro, az ked uz bol koniec) som objavil Vosunajazyku a dobre sa bavil pri citani. Este aj teraz si (tak ako pomaly stupam na platovom rebricku) precitam nieco o „svojej“ kategorii. Mam ale pocit, ze kedysi bolo v archive clankov viacej, napr. jeden o „Ethno style“… Nedali by sa zase na web zavesit vsetky?

  2. Martin napsal:

    Jonatán, díky za milá slova, která mě moc potěšila. Máte pravdu, že tam ještě všechny články nejsou, poněvadž jsem hrozný lenoch. Ale teď o víkendu je tam nasypu. Díky a mějte se!

Přidejte skřek