Timi: 10. narozeniny

Dneska měla Timi 10. narozeniny. Nebudu k tomu psát žádné litanie; povím vám jen malou historku z dneška, která vám zároveň řekne všechno o Timince.

Řekli jsme dnes Timince, že už je velká holka a že už by si dárek mohla vybrat sama. My že budeme její volbu respektovat, ať je to cokoli. Dali jsme jí nějaké riály, odvezli ji do Virgin Megastore, kde mají hračky, vtipné designové věci, elektroniku i hudbu, a dali jí úplnou volnost. A co udělala Timi? Šla a donesla ke kase deset anglických knížek. Za tuhle volbu bych jí nejradši dal medaili – větší radost mi opravdu udělat nemohla. Jsem rád, že máme takovou dcerušku.

Mimochodem – Timi se projevila jako lepší dcera než my rodiče. Za ten laciný trik s penězi místo dárku se samozřejmě stydím; něco takového jsme udělali poprvé a naposledy. Ale prostě jsme nějak s Beou neměli inspiraci.

A co jinak? Takhle vypadala dneska. První narozeniny s brýlemi.

Timea Jarosova 10th birthday

Na dětech člověk nejlíp vidí, jak cválá čas. Tohle je Timi před deseti lety. Ten rachitický mladík vlevo jsem údajně já – usuzuju na to podle foťáku, co má ten člověk v ruce. To Bea vypadá furt stejně.

Timea Jarosova Martin Jaros Beata Jarosova

Ale jinak jsem s vývojem za ty roky spokojenej. Když se Timi narodila, byl mráz a všude kolem závěje sněhu, takže jsem se skoro bál, že nedojedem do porodnice. Teď o jejích desátých narozeninách svítí sluníčko a je 26 stupňů. Taková je síla globálního oteplování. Samozřejmě trošku jsme tomu napomohli i tím, že jsme se přestěhovali z Benešova do Dohy, ale v každém případě je to zlepšení. Nebo auta – to vozítko, kterým jsem tehdy vezl Timi domů, by se teď našemu dnešnímu autu vešlo do kufru. A konečně i samotná Timi – před deseti lety jen jemně vrněla, dneska mi odříkává statistiky o planetách a sarkasticky komentuje moje moudra. Všechno se tedy prudce zlepšuje. Snad budu moct říct to samé i za dalších deset let!

A jako obvykle přidám i pár fotek ze všech těch let. Tohle je rok 2014 a Timi se svým bratrem na Crazy Hair Day, tedy o dni bláznivých vlasů.

Timea Jarosova Martin Jaros

2013. Vzpomínám si, že tohle jsem fotil v oblíbené řízkárně ve Vídni.

Bea Jarosova Timea Jarosova

2012. V trajektu na Maltu.

Tímea Jarošová Martin Jaroš

2011. S kamarádkou Aničkou v první den české školy.

Tímea Jarošová škola

2010. S babičkou na výletě v Kalifornii.

Tímea Jarošová Jitka Jarošová

2009. S nagytatou na polích v Rumunsku.

Tímea Jarosova Alexandru Dorka Fabian

2008. S maminkou v poslední den naší istanbulské mise.

Beata Jarosova Timea Jarosova

2007. Na svatbě – teď si nejsem jistý, jestli je to Rumunsko nebo Vlašim. Jedno z toho!

Bea Jarosova Timea Jarosova

2006. S maminkou u vody.

Tímea Jarošová Beata Jarošová

2005. Ve věku jednoho měsíce.

Beata Jarošová Tímea Jarošová

4 komentáře

  1. Václav napsal:

    Jaké knihy Timinka zakoupila?

    • admin napsal:

      Haha, ty knihy teda byly dost strašné, samá taková dívčí knihovna o drzých holkách a tak… Ale s tím nic nenadělám. Jsem rád i za to, ať čte cokoli, je to furt čtení. Naštěstí vedle tohodle odpadu čte i hodně astronomie a tak. Ale už jsem si ověřil, že kdybych jí něco nutil, tak jí to akorát zprotivím. Takové ty zlaté knížky mého dětství na ni většinou nezabraly, možná proto, že byly moc klučičí (třeba Dva divoši). Z mých oblíbených se chytly snad jen Boříkovy lapálie. A taky verneovky. Ale přijde mi, že dneska už děti čtou jinak, moderněji. Bohužel…

  2. Šárka napsal:

    Já jsem ve svém raném skoro týnejdžrovském věku četla knížky od Lucy Maud Montgomery, Jane Austen a sester Bronteových a samozřejmě Lenku Lanczovou. Většina z toho je kvalitka (až na Lenku, ta byla ale zase realistická a řekla bych, že člověk pak neměl nějaké moc sny o princích na bílem koni).

  3. Jana napsal:

    Martine, Timi mi hodně připomíná mojí dceru (bude jí 12). Taky jsem jí dala ke svátku peníze od babiček a od nás, ať si něco koupí sama. No a nakoupila taky knížky. Má průkazku do 3 knihoven a je v nich „vařená – pečená“. Hodně jí knihy i kupuji, i když je to docela palba, věřím, že ta investice se vyplatí. I když to jsou taky často holčičí romány, myslím, že to má taky svůj smysl. Rozšíří si „obzory“, slovní zásobu atd. Teď je prvním rokem na gymplu a její profesorka češtiny mi řekla, že je vidět, že hodně čte, dá se s ní bavit o mnoha věcech. Což mně těší :) Takže ať jí to vydrží a vy jí v tom podpořte :) No a stejně je to i s mladším bráškou, taky až teď nachází vztah ke čtení. Jinak, dodatečně vše nejlepší :)

Přidejte skřek