Minulý týden jsem vzal Maniho do Česka, do Polabí, do Nymburka… na brankářskou školu Petra Čecha. A byl to dobrý nápad.
Martínek fotbal miluje – už léta v Kataru chytá za žáky v akademii šejcha Faisala. Ale chtěl jsem, aby zažil taky voňavou českou trávu, čerstvý vzdoušek, jiné trenéry a vůbec atmosféru českého tábora. Na webu jsem narazil na Fotbalovou školu Petra Čecha a řekl jsem si, to by mohlo být ono. Petr Čech je jeden z nejinteligentnějších sportovců, co jsem kdy viděl, ten by nepropůjčil své jméno nějakému aušusu. A tak jsem Maniho přihlásil.
Samozřejmě jsme měli obavy, zvlášť Bea. Manimu se za ty roky úplně vykouřila z hlavy aktivní čeština – sice rozumí skoro všemu, ale sám česky nemluví a odpovídá jen anglicky. Bea se bála, jak se v tom prostředí chytne.
Dopadlo to pochopitelně perfektně. Jednak jsme viděli, že spousta dětí tam taky nemluvila česky – do školičky šli i malí Irové, Angličani a tak. A jednak se Mani samozřejmě rozmluvil, hned si našel 4 výborné kamarády a neměl prý žádný problém.
No a tréninky byly podle něj naprosto skvělé. Úplně jiná liga než v Kataru. V trenérském týmu jsou hodně kluci spjatí se Spartou a sparťanským dorostem – a to je samozřejmě kvalitka, ne jako u některých jiných týmů, kde jsou zvyklí mít v bráně díru.
Na dva dny přijel i samotný Petr Čech a absolvoval s klukama (a holkama) tréninky, besedu, autogramiádu a focení. A jak jsem očekával, všechno to bylo fakt profi a lidi přátelští. Na Petra Čecha je prostě spoleh. Mani úplně nadšený a podle vlastních slov musí příští rok znovu. Jestli máte doma fotbalového fandu a uvažujete o táboře na příští rok, tak tuhle školu můžu jen doporučit. Jo a ten nymburský sportovní areál je naprosto parádní. Budovy jsou samozřejmě trošku retro, ale pokoje jsou nedávno zrekonstruované, velmi čisté a pro kluky víc než dobré. Tohle se prostě povedlo.
To ho vážně nechali chytat v brýlích? To teda koukám.