Štěpán Jirák: Černá sanitka
Štěpán Jirák je severočeský umělec, který mě zaujal koncem roku 2022. Krásně vystihuje socialismus v Sudetech (vlastně v celém Československu) - je v tom celá estetika mého dětství. A tenhle obrázek je urbánní mýtus, kterého jsme se tehdy báli snad všichni.
Instagram Štěpána Jiráka - miluju i ty jeho autobusy a další vehikly.
Jan Gemrot: Zvuk zrychlení – Concorde
Jestli se vám líbí moderní čeští realisté, tak poznáte styl Jana Gemrota. Jan teď dělá sérii Speed, Sound, Power, která začala tímhle úžasným nadzvukáčem. Který mi bohužel unikl. :-(
Na našem obrázku ze stejné série je legendární concorde. Tohle letadlo jsem vždycky miloval. Vnímám concorde stejně jako on - jako pomíjivý sen, který se lidstvu podařilo uskutečnit. Je to létající...
Jan Gemrot: To, co hledáš, je v tobě
Tohle je první "vážný" obraz v mé sbírce - a dodneška asi můj nejoblíbenější. Líbí se mi na něm úplně všechno - kosmické téma, ústřední myšlenka i bravurní provedení. Museli byste naživo vidět ty detaily - ty sílu obrazu ještě násobí. Trošku se tomu můžete přiblížit tady na autorových stránkách. I díky svým rozměrům ovládne tohle plátno skoro každou...
Jaroslav Róna: Dvě děti na procházce
Jaroslava Rónu znáte jako autora obří jezdecké sochy Jošta v Brně, kterou si z podhledu fotí každý turista. Kromě plastik ovšem Jaroslav Róna vytváří taky malby - a samozřejmě taky famózní. Tohle jsou Dvě děti na procházce - nějak mi to připomnělo naše dva caparty.
Jaroslav Róna, Dvě děti na procházce, 2016, olej na plátně, 110 x 100 cm
Štěpán Jirák: Zastávka v poli No. 5
Štěpán Jirák, Zastávka v poli No. 5, olej na kartónu, 49.5 x 35 cm
Jan Mikulka: Zátiší s mušlí a slonem
Jan Mikulka je možná nejbravurnější technik, co znám. Jeho autoportrét získal v Londýně v roce 2013 hlavní cenu Královské společnosti portrétních malířů (Royal Society of Portrait Painters). Už o dva roky dříve jeho portrét kamaráda Jakuba získal cenu návštěvníků Národní portrétní galerie tamtéž (National Portrait Gallery's BP Portrait Award). Vystavoval i v Římě či v Barceloně.
Jan má i...
Jan Gemrot: Česká malost
Další kus od mého oblíbence. Tentokrát je to Česká malost. Když jsem ten obraz dal na Facebook, lidi nespokojeně prskali. Právě proto, že na něm něco je, a všichni to tušíme.
Obraz má velmi nezvyklý vertikální formát - tady je v plné kráse.
Obraz je částí série, kterou jsem naštěstí pořídil celou. Tady jsou další dva kousky na ukázku.
Karel Balcar: Doma
Karel Balcar - další z mých oblíbených hyperrealistů. Často maluje sám sebe. Tohle je jeden z jeho skvělých kousků. Od Karla mám doma ještě jeden parádní obraz, ale ten teprve čeká na vyfocení.
Lubomír Typlt: Odjíždějící kolo s deštníky
Normálně jsem věrný hyperrealistům, ale čas od času prostě musím udělat výjimku. Tenhle obraz miluju! Lubomír Typlt je už etablovaná hvězda, málokterý žijící český autor boduje na aukcích jako on. Tenhle jeho gigantický obraz mě fascinoval od prvního momentu, kdy jsem ho spatřil na internetu. Ty barvy, ta skoro 3D textura, samozřejmě velikost - tohle je jeden z těch...
Jan Uldrych: Tatanka
Jan Uldrych je český realista, kterého sleduju už velmi dlouho. Techniku má bravurní, to je bez diskuse, ale líbí se mi i jeho témata. Třeba ve Feigl Gallery od něj mají pár obrazů, které úplně miluju. A zrovna tak mě chytnul i tenhle obraz nazvaný Tatanka.
Tatanka je lakotské slovo pro bizona. Bizon představoval pro Lakoty a další prérijní Indiány...
DM Kučín: Luisa
DM Kučín neboli Deaf Messanger (jo, takhle se to píše) není klasický malíř z mé realistické stáje. Ale je to taky velký tvůrce. Má ateliér na Žižkově a vytváří tam ručně dělané diáře (o které je ohromný zájem) a v poslední době i další pěkné věci. Třeba tyhle jeho dřevěné mísy - hned bych jednu bral, ale jsou všechny...
Jan Gemrot: Selfcontained
Na tomhle obraze je zase vidět, proč mám Jana Gemrota rád: jeho díla jsou chytrá. Tohle je pro mě východní Evropa před rokem 1989.
Martin Velíšek: Koblihy
Martin Velíšek, Koblihy, 2023. Olej a epoxid na plátně
Od Martina Velíška už mám jedno shnilé jablko, a teď jsem získal ještě i tyhle nakousnuté koblihy. Vypadají přesně tak jako koblížky, které Bea kupuje dětem každé ráno, když jsme v Klánovicích. Je to obraz, který bude v kuchyni přímo vyzařovat dobrou náladu.