Na farmě
Vždycky jsem měl rád poušť, takže když mě šéf pozval na svou velbloudí farmu kousek na západ od Dohy, nemohl jsem říct ne.
Chvilku...
Jak jsme bojovali o kočky
Naše domácnost už delší dobu působí jako záchranná stanice pro ohrožené živočichy. Víceméně držíme nad vodou faunu v této části Asie. Nejenže jsme postupně...
České a slovenské víkendy
Teď v červnu už se nepouštíme do žádných větších akcí, protože moře už prošlo varem a na pláži se dá být jedině večer, když...
Nehoda v Kataru a digitální stát
Jedu si klidně z práce, 300 metrů před domovem zastavím na oranžovou a najednou bum - cítím, že to někdo neubrzdil a ve slušné...
Déšť
Minulý čtvrtek nám tu asi hodinu pršelo. Což v této zemi znamená čirou apokalypsu. Ukážu vám, co takový středně silný deštík dokáže s Katarem...
Katar po 4 letech
Omlouvám se, že jsem dlouho nepsal - jsem už starý a zapomínám. A nějak nemám čas. Ale teď jsem konečně "vyvolal" v Adobe Lightroom...
Na kole v Kataru
V pátek jsem na kolo přidělal kameru a zkusil vám natočit Katar z pohledu cyklisty. Snažil jsem se, aby to nebylo jen pro pedálisty,...
Nová pláž
Nikdy bych neřekl, že můj život jednou pozitivně ovlivní nějaká želva. Ale stalo se. Na naší oblíbené pláži Fuwairit se právě líhnou karety pravé,...
3 roky v Kataru
Tak už jsou to koukám tři roky, co jsme se přestěhovali do Kataru. Uběhlo to jako voda, ale co voda, jako písek na poušti,...
Katarská škola anebo Táto, já chci znovu
Dneska šly naše děti poprvé do katarské školy. V životě bych to před nimi nepřiznal, ale byl jsem z toho nervóznější než ti mrňousové....
Arabská svatba
Náš vrchní ředitel (ten s velbloudí farmou) ženil syna a nedal jinak, než že taky musíme přijít. Byla to moje první arabská svatba -...
Práce – den, kdy mi ukázali dveře
Nedávno jsem tu psal, že bůh se nejvíc směje, když děláme plány do budoucna. Něco na tom bude. Předevčírem jsem si v bilančním článku...
Jak jsem smrděl aneb arabské parfémy
Když jsem se přestěhoval do pouště, tak mi v jednu chvíli došla taková nepříjemná věc. A sice to, že smrdím. Místním lidem jsem určitě...
Národní den
Vždycky jsem se pokládal za hrdého vlastence - i když tedy u nás v Česku je vlastenectví populární asi jako rybí tuk. V Kataru...
První přijímání v muslimské zemi
Timi dneska měla velkou slávu - první svaté přijímání. Já vím, v ateistickém Česku se to nenosí, ale pro spoustu lidí to hodně znamená....
Přichází písečná bouře
Včera jsme normálně seděli u večeře jako vždycky a děti vyprávěly o škole. Martínek povídá, že měli mimořádnou událost. V jednom okamžiku se z...