Články označené štítkem moře

Nová pláž

Nikdy bych neřekl, že můj život jednou pozitivně ovlivní nějaká želva. Ale stalo se. Na naší oblíbené pláži Fuwairit se právě líhnou karety pravé, takže jsme si museli hledat nové koupání. A našli jsme pláž, která je jasně nejlepší na celém našem slavném poloostrově!
Číst dál »

Babička

V říjnu a listopadu jsme v Kataru měli první návštěvu – z Čech přijela babička. Bál jsem se, že se u nás na té poušti bude nudit, ale nakonec to myslím bylo super.
Číst dál »

Obyčejný srpen v Kataru

Poslední dny bylo v Kataru volno díky svátku Eid. Zůstali jsme tady a udělali si takové obyčejné prázdniny doma.
Číst dál »

Rodina v Kataru

Už dva týdny mám v Kataru rodinu a je to paráda. Konečně je zase legrace a konečně zase ve tmě šlapu na malá autíčka zapomenutá na podlaze. Nějak mi to chybělo.
Číst dál »

Na vodě

I v Kataru se samozřejmě věnuji především četbě a askezi, ale o víkendu se někdy neubráním výstřelkům lifestylového typu. Dneska jsme třeba šli plachtit.
Číst dál »

Flákačka u moře


Koncem května jsme podnikli malý výlet po egejském pobřeží Turecka. A nebylo to špatný! Maj to tam klucí turecký docela pěkný – památky jako Brno, počasí ještě o dost lepší než v Istanbulu, pěkný moře, utěšená krajina jako v Toskánsku, pěkný široký silnice s hlučným, ale jinak dost kvalitním povrchem. Fotky najdete už tradičně na Pbase i na Picasawebu.

Co jsme viděli a co doporučujeme: Číst dál »

Sile

Objevili jsme Şile – super plácek kousek od Istanbulu, kde se dají báječně trávit víkendy. Dá se tu jíst s nepřekonatelným výhledem, blbnout na pláži a vůbec tak nějak žít. Jsou tu skvělé písečné i oblázkové pláže, které jsou zatím naštěstí docela prázdné. V červnu už tu prý bude hlava na hlavě. Tak uvidíme. Turci říkají, že koupání je lepší ve Středozemním moři, protože je teplejší, ale jídlo je zase lepší u Černého, protože jsou v něm chutnější ryby. Mně je to putna, protože stejně jím kuře.

Na cestě do Şile je super, že se tam jede přes polskou vesnici Polonezköy. Tam už 150 let přežívá polská komunita, což poznáte podle domů, podle jídel v restauracích i podle jmen na hřbitově. Zvlášť ten hřbitov mě fascinuje. Každý má na náhrobku vytesaný hotový příběh. Třeba tenhle pán bojoval v Krymskiej wojně, tenhle zase v roce 1848 válčil za wolność v Krakově a když to nevyšlo, vstoupil do tureckého vojska, aby nakonec skončil v téhle polské vesnici v Anatolii. Já tady vlastně taky žoldačím pro Osmany, když se to tak vezme. Akorát místo té volnosti se dneska bojuje hlavně za splacení hypotéky.

Timi: třetí narozeniny


*Timi a tankery*

V poslední únorový den byly Timince tři roky. Je to zlatá holčička a v Istanbulu je hrozně statečná. Všechno se jí líbí, na změnu si vůbec nestěžuje a naopak se rychle přizpůsobuje. Třeba pana domovníka (kterému říká *Hassan báči*) už suverénně zdraví tureckým *Günaydin* – dobrý den. Číst dál »

Časně ráno na Bosporu

Já jsem se vám do toho Turecka ňák zamiloval. Třeba jen ty ranní cesty do práce. Začínáme tu už v osm ráno, tedy o hodinu dřív než doma. Ale kupodivu jsem si na to rád zvyk. Tak časně ráno ještě ani není provoz. Jedu 20 minut skoro sám podél zamlžené vody a pak zahnu doleva a vystoupám k Vodafonu. Nikdy jsem neměl tak hezká rána jako teď. Kdyby to neznělo tak blbě, tak napíšu, že se na cestu do kanclu skoro těším. Někdy se i zastavím a něco vyfotím. Sobota je ještě lepší. To jsou na Bosporu mraky rybářů a je to zase jinak zajímavý. Číst dál »

Shipspotting


V poslední době jsem úplně propadl shipspottingu. A nejen já, ale i Timi, která na téhle fotce sleduje (ještě velmi vzdálený) tanker Minerva Zenia. Číst dál »