Na nic se neptejte a objednávejte! Jestli jste korporátní krysa jako já, tak se vám to bude líbit. A jestli jste mívali rádi Vosu na jazyku, tak tuplem. Autora náhodou trošku znám, tak to myslím můžu říct. Co vám budu povídat - jestli má mít dnešní frikulín ve své designové knihovně jedinou knížku, tak ať je to tahle!

Největší maďarský časák o reklamě - Kreatív - zrovna zveřejnil žebříček reklamy za rok 2009. Je to něco jako reklamní Oskaři a hrozně se tu na to věří. Žebříček se počítá ze všech cen, co kdo za rok obdržel. No a nás hrozně potěšilo, že Vodafone se stal 2. nejkreativnější firmou v zemi. Je to docela skok - před rokem jsme byli až sedmí. Jestli se chcete trochu pocvičit v maďarštině, tak tady je tabulka a link na celý článek.

Pro začínající hungaristy: to sexy slovo “ügyfelek” v záhlaví tabulky znamená “klienti”.

No, jsme rádi. Reklamy se líběj, ukazatele značky letěj nahoru a prodeje jsou taky fajn - jsme jediný operátor v Maďarsku, kterému přibývají zákazníci. Není to špatný, mohlo by bejt i hůř.

Tak se na mě usmálo štěstí a s pomocí boží a se souhlasem manželčiným jsem mohl pořídit nějakou tu novou fototechniku! Je to ta největší radost, co znám (no a samozřejmě ještě mi dělají radost děti, aby mě někdo nepomluvil.) Nejdřív přišel domů nový foťák - Canon 5D Mark II. Ten nahradí milovaný, ale přece jen už dosluhující Canon 20D, který mi sloužil od narození Timinky v roce 2005. Tady je ten nový krasavec.

Mám nasekáno asi 1600 fotek a první dojmy jsou skvělé. Jsem absolutně šťastný. Je to můj první foťák s plnou velikostí čipu (36×24 mm), a to je úplně nová perspektiva. Obrazová kvalita je úžasná - momentálně asi nejlepší, jakou můžete u digitálních zrcadlovek pořídit. Lidi mě strašili, že ostření je pomalé, počet AF bodů moc nízký a kdesi cosi. Ale řeknu vám, já žádné problémy nepozoruju - na ty moje bídné kýče to evidentně stačí. Já stejně nejsem moc rychlej fotograf.

Tady je nový foťák v ostré akci. Mimochodem, z Timi se stává docela zažraná fotografka - všimněte si suverénní práce se stativem a dálkovou spouští. Umí ale fotit i z ruky, bez stativu - i když zrovna tenhle foťák je na ni přece jen moc těžký.

A aby radosti nebylo málo, tak jsme koupili i jeden nový objektiv - portrétní sklo Canon EF 85 1.2L II. To je vám teprve krása!

Takhle na prvním obrázku se to nezdá, ale v tomhle objektivu je opravdu hodně skla. Z druhé fotky už to vynikne líp (foťák je jiný model)

Objektiv jsem objednal z USA, v asi největším a nejdoporučovanějším obchodě BH Photo. Důvod byl nasnadě - ve Foto Škoda objektiv stál 55 990 Kč, u Oehlingu nemlich to samé, ale u BH chtěli jen 1870 USD, což v té době bylo bratru 32 500 Kč.  I s clem a DPH to vyšlo na 41 700 korun - a co si budeme povídat, těch 14 000 rozdílu je docela znát. Za ty koupíte třeba stativovou hlavu Arca Swiss Z1 a ještě vám zbyde na suché rohlíky a čůčo. Pro případné další fotonadšence tu popíšu, jak to probíhalo. Objednávku jsem zadával ve středu 4. listopadu. O den později jsem bankovním převodem poslal peníze  - kartou by to bylo rychlejší, ale kupoval jsem ještě pár dalších zbytečností a překročil jsem denní limit. V úterý 10. listopadu mi napsali, že zboží bylo šťastně odesláno z USA. Zvolil jsem ten nejprimitivnější a nejlevnější způsob dopravy - US Mail - protože mi jiní fotografové řekli, že to paradoxně bývá rychlejší než všechny Fedexy apod. Pak ještě týden okusování nehtů a ve čtvrtek 19. listopadu mi přišlo domů (tedy do našeho českého domova) oznámení, že mám na celnici v Praze 5 zásilku. Tak jsem jim po emailu upřesnil obsah zásilky, vzal s sebou doklad o zaplacení a do Košíř si osobně zajel. Trvalo to asi hodinku, zaplatil jsem poctivě clo i DPH, a konečně jsem měl balíček v ruce. Co se cla a daně týče, z celkové hodnoty zásilky (6 položek, 2729 USD včetně poštovného, tj. cca 47 484 Kč) mi vyměřili doplatek 11 730 Kč. Což je fér. Teď už se můžu radostně věnovat nevkusu.

Ten objektiv je mimochodem láska na první pohled - je to to nejlepší sklo, co jsem kdy měl v ruce. Od té doby jsem ho prakticky nesundal z foťáku. Umí vlastně jen dvě věci, ale obě dělá nejlíp na světě. Ten první trik je dokonalé rozostření pozadí - viz foto orangutána níže. Při cloně 1,2 kancelář prakticky zmizela.

No a ta druhá věc je dokonale ostré popředí. Mrkněte se sem na dnešní fotku Martínka. Klikněte na lupu vpravo nahoře a podívejte se na Martínkovy řasy - je to tam.

Uff, to byl dlouhý post. Ale když já tyhle věci prostě miluju.

V září jsme spustili novou kampaň Vodafone Rodina. Jestli se chcete kouknout na verzi s anglickými titulky, tady je. Spot točil český režisér Jakub Kohák a udělal to skvěle. Reklama prodává jak vzteklá, takže všichni ve firmě mají pusu od ucha k uchu…

Tahle Youtube verze má opravdu děsnou kvalitu obrazu, ale lepší zrovna po ruce nemám, takže musí stačit.

A ještě krátký 15sekundový spotík na telefon…

Dneska jsem objevil fascinující web English Russia. Trochu si zalistujte, stojí to za to.

Musím se pochlubit - mám další formulový skalp. Ve čtvrtek jsem dělal malý rozhovor s Heikki Kovalainenem a jako největší trapák jsem si od něj nechal podepsat čepici. Po loňské soutěži s Lewisem Hamiltonem a předloňském setkání s Davidem Coulthardem mám tedy na kontě už tři piloty. Jsem holt fanda, co nadělám.

Držel jsem dneska Heikkimu palce, a taky mu to docela jelo - skončil pátý.

Dneska jsem na slavném bleším trhu Novák (nedaleko nádraží Keleti) koupil dvě bankovky z let 1945 a 1946. To v Maďarsku zrovna zuřila hyperinflace jako kráva. Byla to úplně nejrychlejší inflace v historii, a kdyby ji vloni zvlášť chlapáckým výkonem nepřekonalo Zimbabwe, tak držej Maďaři světový rekord dodnes. Tehdejší měna - pengő - byla úplně v hajzlíčku, což je pěkně vidět i na mých bankovkách. Ta první z 16. listopadu 1945 (všimněte si, že záleželo na přesném datu vytištění) má ještě rozumnou hodnotu 10 000 000 (deset miliónů) pengő.

Ale o pár měsíců později (24. května 1946) už měna byla miliónkrát slabší, načež centrální banka vymyslela šikovný trik. Aby nemusela moc měnit design bankovek ani škrtat nuly, tak prostě vytvořila nové slovo milpengő, což byl milión starých pengő. Takže druhá bankovka už představuje deset miliónů miliónů starých pengő.

No a v červenci 1946 už borci na ulicích zametali ty moje bankovky jako odpad (fotka z Wikipedie). Takové to byly doby.

Jo a ty blešáky v Pešti jsou úžasný - tak krásný kousek Balkánu aby člověk pohledal. Úplně nejlepší blešák je tzv. Ecseri, v ulici Nagykőrösi 146 - to je nezapomenutelný zážitek. Tam se dá po kouskách koupit celá rakousko-uherská monarchie, o což se taky postupně snažím.